Významná místa

Naučně poznávací okruh na východním okraji Mariánských Lázní s dokonalými maketami (v měřítku 1:25) významných stavebních a technických památek České republiky.

Koupaliště „Lido“ leží v krásné přírodní scenérii Mariánských Lázní, cca 2 km od centra města, přímo uprostřed lesů. K dispozici je písčitá i travnatá pláž, půjčovna loděk, šlapadel a badmintonu, stolní tenis, nohejbalové a volejbalové hřiště, kurty pro plážový volejbal, lehátka, kiosek s občerstvením, chatky, stany, kabinky, sprchy. V roce 2014 koupaliště ,,Lido" prošlo rekonstrukcí hráze.

Krytý plavecký bazén v Mariánských Lázních nabízí návštěvníkům k dispozici plavecký bazén 25 metrů a dětský bazén. Z dalších služeb lze potom využít ohřívárnu, vířivky, kadeřnictví, masáže a bar.

Klášter premonstrátů v Teplé byl založen v roce 1193 blahoslaveným Hroznatou, českým šlechticem. Nejstarší, dodnes dochovanou, architektonickou částí je románsko-gotický trojlodní halový kostel „Zvěstování Páně“.

Přírodní park u Prelátova pramene nebo také "hravý pramen" nabízí vyžití především pro děti. Můžete si zde opéct buřty nebo vyzkoušet opičí dráhu, prolézačky a další atrakce.

Hlavní lázeňská kolonáda nebo také Kolonáda Maxima Gorkého patří neodmyslitelně k symbolům Mariánských Lázní. Kolonáda je historickou památkou českého lázeňství.

Necelých 9 km severně od Mariánských Lázní se nachází jedno z nejkrásnějších míst na Chebsku, rybník a lovecký zámeček Kladská v centru nejcennějšího území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Necelé tři kilometry od centra Mariánských Lázní najdeme velmi cennou lokalitu Slavkovského lesa, přírodní rezervaci Prameniště Teplé. Rozkládá se v mělké pramenné pánvi říčky Teplé s řadou otevřených příkopů a se třemi rybníčky obklopenými podmáčenými loukami a s parkovými lesíky smrku a olše. Nejzajímavější jsou narezlé či tmavé močály. Tento zachovaný komplex biotopů je domovem řady vzácných druhů rostlin a živočichů.

Severovýchodní úbočí Lazurového vrchu, cca 1,5 km SSZ. od Michalových Hor. Suťové lesy s jedlí bělokorou a třešní ptačí na bazickém substrátu Lazurového vrchu mají zčásti až pralesní charakter. Vznikly zde však sekundárně po zániku středověkého hradu a po ještě pozdějším ukončení dolování krystalického vápence.

Oblíbené místo tepelského opata Alfréda Clementso. Vyhlídka bývala vybavena prostou lavičkou na níž církevní hodnostář rád sedával. Za působení opata Clementso na opatském stolci došlo k největšímu rozmachu budování Mariánských Lázní (1888–1900). Dal postavit například litinovou kolonádu a společenský dům Casino.

Nad celou krajinou se vznáší podivný zápach. Vystupuje z malých puklin, kolem kterých neuvidíte žádného života. Vybledlé lebky hrabošů a lesního ptactva spolu s mnohým hmyzem ponuře zdobí tento ráz. Plyn, který se zde prodírá z hlubin Země nazýváme sirovodíkem. Je posledním zbytkem kdysi mohutné tektonické činnosti zdejší oblasti.

Kilometr severně od vesnice Michalovy Hory nalezneme vývěr přírodní uhličité vody - jedné z nejznámějších kyselek Slavkovského lesa – Čiperku. Tento pramen vyvěrá na pravé straně starého náhonu již zaniklého Lazurového mlýna, cca 100 metrů před jeho vyústěním do Kosího potoka.