Významná místa

V roce 1849 byl v Mariánských Lázních postaven pomník, připomínající pobyty J. W. Goetha v tomto městě. V roce 1999 byl pomník renovován do dnešní podoby. Do podstavce je vytesán text z jeho „Poutníkových nočních písní“.

Jedná se o dominantní kříž nad hotelem Nové lázně. Je to autentické místo, z kterého vnímaly pohled do lázeňského údolí takové osobnosti, jako J. W. Goethe, K. K. Reitenberger a V. Skalník. Právě odtud je město na dobových rytinách nejčastěji zachycováno.

Nasaďte si taneční boty a vyrazte do D-Clubu! Kromě klasických víkendových dance party, zde můžete narazit na přední české a slovenské hvězdy dance-music, rapu nebo popu.

Mezi málo známou přírodní památku Slavkovského lesa patří Kynžvartský kámen. Najdeme jej nedaleko staré cesty spojující nádraží Lázně Kynžvart se samotným městem, severně od Lučního rybníka. Posláním přírodní památky je ochrana geologického fenoménu – žulového bloku s dokonale vyvinutými mikrotvary zvětrávání, které též nazýváme pseudoškrapy.

V celém Slavkovském lese nenajdete místa, jež by trpěla nedostatkem vláhy. Velmi často se na svých toulkách setkáte s nekonečným přeskakováním potoků i malých říček, stejně jako s rozlehlými mokřady. U jednoho takovéhoto pramene se nachází zvláště chráněné území, nazvané podle nedalekého vrchu Mokřady pod Vlčkem. Najdeme jej poblíž lázeňské obce s příznačným názvem Prameny.

Skalní ostroh nad údolím Ohře na vrcholu Šemnické skály (644 m n. m.) nad obcí Šemnice. Strmá znělcová skaliska se smíšeným porostem, hnízdiště výra. Výrazný znělcový skalní výchoz je zčásti porostlý suťovým lesem přirozeného charakteru. Kromě javorů, lípy srdčité a dubu zimního vzácně najdeme i jilm horský a jedli bělokorou. Z vrcholu výhled do údolí řeky Ohře a na hřeben Krušných hor.

Bezesporu nejznámějším i nejvýraznějším výchozem žul karlovarského masivu jsou Svatošské skály, chráněné v NPP Jan Svatoš. Vystupují na severním okraji CHKO Slavkovský les, kde tvoří impozantní scenérii na levém svahu údolí Ohře, asi 2 km jz. od Doubí u Karlových Varů.

Severovýchodní úbočí Lazurového vrchu, cca 1,5 km SSZ. od Michalových Hor. Suťové lesy s jedlí bělokorou a třešní ptačí na bazickém substrátu Lazurového vrchu mají zčásti až pralesní charakter. Vznikly zde však sekundárně po zániku středověkého hradu a po ještě pozdějším ukončení dolování krystalického vápence.

Pozůstatek třetihorního vulkanismu s významnými geomorfologickými jevy, nejvyšší vrchol Tepelské plošiny u Ovesných Kladrub. Výrazný stolový vrch se zachovalými květnatými bučinami, významná vegetace, zvláště mechová společenstva.

V roce 1973 byla provedena prohlídka území „Hadcová skalka u Nové Vsi“. Jak se dnes dočteme z tehdejšího zápisu, byla tato lokalita považována za jednu z nejvzácnějších v celém okolí. Lokalita obsahuje velmi hojné zastoupení vzácných a chráněných druhů rostlin (Erica carnea, Chamaebuxus alpestris, Asplenium adulterinum, Asplenium cuneifolium a další) a představuje vůbec nejlépe vyvinuté hadcové společenstvo serpentinového okrsku Slavkovského lesa.

Tři křížky byly vztyčeny jako dík za vyléčení z nemoci roku 1859. Roste zde endemit rožec kuříčkolistý, který nelze nikde jinde na světě nalézt než v této rezervaci. Proto je na území rezervace vstup přísně zakázán.

Nejvýznamnější památkou Kladrub, nacházejícím se nad údolím řeky Úhlavky, je bývalý benediktýnský klášter. První zmínky o vsi Kladruby, ležící původně v okolí dnešního hřbitova, zaznamenává již opis zakládací listiny kláštera datovaný kolem roku 1115.