Významná místa

Františkovy Lázně, nejmenší z měst západočeského trojúhelníku, leží v těsném sousedství s hranicemi SRN. Díky jednotné klasicistní architektuře lázeňských budov a pavilonů pramenů si Františkovy Lázně uchovaly kouzlo a atmosféru lázeňského místa z přelomu století.

Naučná stezka zavede návštěvníky ke čtyřem kyselkám: Jezevčí, Kančí, Liščí I. a Liščí II.. Kynžvartské kyselky, jak název napovídá, se nachází asi jeden kilometr od Lázní Kynžvart. Pokud se vydáte z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy, asi po kilometru minete na levé straně silnice informační tabuli, u které stezka začíná. Trasa je dlouhá přibližně 2 kilometry, cesty k pramenům jsou zpevněny dřevěnými chodníčky.

Vyhlídka se nachází na plošině nad balvanitým skalním výchozem u hotelu Royal. Na tomto místě dříve stával zdobený dřevěný pavilon. Stavba byla zřízena v roce 1850 k poctě významného hosta Mariánských Lázní - místodržícího Čech barona Karla Mecséryho.

Název vznikl podle významné návštěvnice města, bavorské královny Karoly. Jednalo se o vyhlídkový pavilon, který byl postaven v roce 1875 ve svahu mezi Lesním pramenem a městským hřbitovem (nad dnešním Parking centrem).

Bílé povlaky pěny zdobí několik menších vodních ploch travou zarostlé mýtiny na pravém břehu říčky Teplé. V těchto místech se z útrob Země dostávají na povrch jedny z posledních připomínek kdysi mocné vulkanické činnosti, sirnato – uhličité výrony, které vytvářejí charakteristické bahenní krátery. Mnohé vývěry a četnou mineralizaci lze pozorovat též přímo v korytu říčky Teplé.

Hřiště v klidném parku u nemocnice s prolézačkami a houpačkami, které je vhodné i pro ty nejmenší.

Impozantní městečko s bohatou historií založené roku 1214. V roce 1356 uděluje Karel IV. Kynžvartu městskou pečeť, která znázorňuje lva se štítem a třemi liliemi. V tomto období se v jejím okolí těžil cín. Od roku 1630 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Metternichů. V roce 1862 byl Kynžvart prohlášen lázeňským městem. V roce 1856 vypukl ve městě ničivý požár a značná část historických domů shořela.

Tuto stavbu dal postavit ředitel zdejšího divadla Julius Laska v roce 1909 na paměť své zemřelé matky. Jde o štíhlou stavbu v novogotickém slohu.

Dětský park u hotelu Harmonie, který slouží návštěvníkům restaurace a taneční kavárny Luna Park. Zdarma je ho možné navštívit s Turistickou kartou KV card.

Mezi málo známou přírodní památku Slavkovského lesa patří Kynžvartský kámen. Najdeme jej nedaleko staré cesty spojující nádraží Lázně Kynžvart se samotným městem, severně od Lučního rybníka. Posláním přírodní památky je ochrana geologického fenoménu – žulového bloku s dokonale vyvinutými mikrotvary zvětrávání, které též nazýváme pseudoškrapy.

Městské divadlo opírá svou existenci o téměř 150letou tradici. Svým příznivcům nabízí možnost setkávat se s divadelními soubory a herci i s význačnými hudebníky nadžánrové i klasické hudby z celé republiky. Malým divákům nabízí kouzlo bezprostředního kontaktu s živě hranou pohádkou.