Významná místa
Milhostovské mofety
Skupina sirouhličitých plynných výronů u Milhostova. Přírodní památka je vyhlášena k ochraně sirouhličitých plynných vývěrů – mofet. Ty tvoří misky různé hloubky z kterých uniká plyn a prozrazují se svým zápachem v okolí. Mofety též působí jako drobné pasti, ve kterých nalézají smrt drobní obratlovci a brouci. Některé mofety jsou po celý rok zaplněné vodou, některé jsou vyschlé a jejich dno je nažloutlé od vysrážených sirných sloučenin. Lokalita se rozkládá 0,5 km JJV od obce Rájov a 0,5 km V od obce Martinov. Jedná se údolí horního a středního toku Jilmového potoka a jeho přítoků. Součástí lokality je PP Milhostovské mofety.

Prameniště Teplé
Necelé tři kilometry od centra Mariánských Lázní najdeme velmi cennou lokalitu Slavkovského lesa, přírodní rezervaci Prameniště Teplé. Rozkládá se v mělké pramenné pánvi říčky Teplé s řadou otevřených příkopů a se třemi rybníčky obklopenými podmáčenými loukami a s parkovými lesíky smrku a olše. Nejzajímavější jsou narezlé či tmavé močály. Tento zachovaný komplex biotopů je domovem řady vzácných druhů rostlin a živočichů.

Hrad a zámek Bečov
Hrad Bečov nad Teplou byl založen ve 13. století rodem pánů z Oseka, jimž náležel spolu s panstvím téměř dvě století. K největšímu rozvoji hradu došlo koncem 15. století a v první polovině 16. století, kdy hrad patřil rodu Pluhů z Rabštejna.

Komorní hůrka
Komorní hůrka je naše nejmladší sopka - byla v činnosti před 850 000 lety, dokonce se vyskytl i názor, že svoji činnost ukončila před pouhými 350 000 lety. Na svou slávu není nijak nápadná - je to nevysoký, částečně zalesněný kopeček mezi Chebem a Františkovými lázněmi. Nápadný kráterovitý útvar, který na něm najdeme, není ovšem původní kráter, ale starý lom.

Park u Lesního pramene
Park u Lesního pramene se nachází v severní části města pod Třebízského ulicí. V parku se kromě pavilonu Lesního pramene nachází sousoší Goethe a Múza od německého sochaře Heindricha Drakeho z roku 1975, pamětní kámen spisovatele Václava Beneše Třebízského a plastika od Olbrama Zoubka, která zobrazuje tři múzy. Také zde stojí hudební pavilon, sloužící v letním období jako kavárna a prostor pro hudební vystoupení.

Františkovy Lázně
Františkovy Lázně, nejmenší z měst západočeského trojúhelníku, leží v těsném sousedství s hranicemi SRN. Díky jednotné klasicistní architektuře lázeňských budov a pavilonů pramenů si Františkovy Lázně uchovaly kouzlo a atmosféru lázeňského místa z přelomu století.

Geologický park
Naučná stezka na okraji lázeňského města nabízí přehled o geologické stavbě a rostlinných společenstvích Slavkovského lesa. Stezka se nachází ve svahu bukového lesa nad budovou Městského muzea. Provází expozicí ve volné přírodě ve svahu lesoparku, kam byly umístěny známé i vzácně se vyskytující horniny z vybraných lokalit Slavkovského lesa.

Hřiště u hotelu Harmonie
Dětský park u hotelu Harmonie, který slouží návštěvníkům restaurace a taneční kavárny Luna Park. Zdarma je ho možné navštívit s Turistickou kartou KV card.

Planá u Mariánských Lázní
První písemné záznamy o Plané pocházejí z roku 1251. Město leželo na důležité obchodní cestě, která vedla z Norimberka přes Cheb dále do Čech. Původní osada stávala na úpatí Bohušova vrchu kolem románského kostela Petra a Pavla, který je nejstarší dochovanou stavební památkou v Plané.

Sirňák
Bílé povlaky pěny zdobí několik menších vodních ploch travou zarostlé mýtiny na pravém břehu říčky Teplé. V těchto místech se z útrob Země dostávají na povrch jedny z posledních připomínek kdysi mocné vulkanické činnosti, sirnato – uhličité výrony, které vytvářejí charakteristické bahenní krátery. Mnohé vývěry a četnou mineralizaci lze pozorovat též přímo v korytu říčky Teplé.

Státní zámek Kynžvart
Původně barokní sídlo nechal v letech 1821–36 rakouský kancléř von Metternich přestavět na empírový zámek. Stavbu projektoval stavitel italského původu Pietro Nobile. V zámku se nachází jedna z nejcennějších zámeckých knihoven v Čechách.

Waldstejnův monument
Pomník se nachází na plošině nad ředitelstvím Léčebných lázní M.L. a.s.. Postaven byl v roce 1836 k poctě významného hosta, hraběte Ernesta von Waldstein ̶ Wartenberga. Ve Felbingerově kronice Mariánských Lázních je pomník vyobrazen s šedou mramorovou vázou, která stojí na podstavci s verši, opěvujícími dobrodiní hraběte k chudým. Hrabě zemřel v Mariánských Lázních v roce 1832. Repliku ozdobné vázy vytvořil v 60. letech V. Eibl. Za několik dní po osazení byla stržena.
