Významná místa

Přirozený borovicový porost na jihovýchodním svahu Planého vrchu s obnaženými hadcovými skalami, částečně narušenými zaniklým malým kamenolomem, ukrývá vzácnou botanickou lokalitu. Chráněné druhy rostlin a živočichů zde mohou žít nerušeně, pod ochranou vyhlášené přírodní rezervace Planý vrch. Milovník přírody ji nalezne 9 kilometrů SSV od Mariánských Lázní a asi 1,5 kilometru východně od Pramenů.

Bílé povlaky pěny zdobí několik menších vodních ploch travou zarostlé mýtiny na pravém břehu říčky Teplé. V těchto místech se z útrob Země dostávají na povrch jedny z posledních připomínek kdysi mocné vulkanické činnosti, sirnato – uhličité výrony, které vytvářejí charakteristické bahenní krátery. Mnohé vývěry a četnou mineralizaci lze pozorovat též přímo v korytu říčky Teplé.

Kilometr severně od vesnice Michalovy Hory nalezneme vývěr přírodní uhličité vody - jedné z nejznámějších kyselek Slavkovského lesa – Čiperku. Tento pramen vyvěrá na pravé straně starého náhonu již zaniklého Lazurového mlýna, cca 100 metrů před jeho vyústěním do Kosího potoka.

První písemné záznamy o Plané pocházejí z roku 1251. Město leželo na důležité obchodní cestě, která vedla z Norimberka přes Cheb dále do Čech. Původní osada stávala na úpatí Bohušova vrchu kolem románského kostela Petra a Pavla, který je nejstarší dochovanou stavební památkou v Plané.

Hřiště u kavárny "Cafe Park" s pískovištěm, skluzavkou, lanovou dráhou, kreslící tabulí.

Komorní hůrka je naše nejmladší sopka - byla v činnosti před 850 000 lety, dokonce se vyskytl i názor, že svoji činnost ukončila před pouhými 350 000 lety. Na svou slávu není nijak nápadná - je to nevysoký, částečně zalesněný kopeček mezi Chebem a Františkovými lázněmi. Nápadný kráterovitý útvar, který na něm najdeme, není ovšem původní kráter, ale starý lom.

Vyhledávané lázeňské středisko nesoucí jméno po svém zakladateli, císaři Karlu IV. Podle pověsti objevil prý císař zdejší léčivá zřídla při lovu na jelena. Voda z dvanácti teplých pramenů je dnes užívána k léčbě zažívacích chorob a poruch látkové výměny. Město kromě toho proslulo výrobou lázeňských oplatek, skla Moser, karlovarského porcelánu a Becherovky, ale také pořádáním mezinárodního filmového festivalu, na který se sem sjíždějí slavné filmové osobnosti z celého světa.

Naučná stezka na okraji lázeňského města nabízí přehled o geologické stavbě a rostlinných společenstvích Slavkovského lesa. Stezka se nachází ve svahu bukového lesa nad budovou Městského muzea. Provází expozicí ve volné přírodě ve svahu lesoparku, kam byly umístěny známé i vzácně se vyskytující horniny z vybraných lokalit Slavkovského lesa.

Galerie Domu Chopin, nacházející se v historickém předním traktu Domu Chopin, nabízí návštěvníkům jedinečný zážitek spojený s uměním a kulturou. 

Anglikánský kostel je pozdním dílem londýnského architekta Williama Burgese, podle jehož plánů byl postaven zdejším stavitelem Friedrichem Zicklerem v roce 1879. Podnět k jeho vybudování dala Angličanka lady Anna Scott of Rodono na památku svého manžela, který zemřel v roce 1867 v Mariánských Lázních. Uskutečnění svého úmyslu zabezpečila darem 12 000 zlatých.

Rozhledna má název podle vrchu Hamelika, na kterém stojí. Říká se jí také rozhledna Panorama podle stejnojmenné kavárny. Stavba byla postavena stavitelem Fridrichem Zicklerem roku 1876.

Mělká kotlina mezi Vonšovským a Sooským potokem (u železniční stanice Nový Drahov 6 km sv. od Františkových Lázní) je rozdělena valem křemičitého písku na dvě části. V severní, která má odtok do Sooského potoka, vzniklo hluboké rašeliniště. V bezodtoké jižní části vzniklo mělké jezero. Bylo napájeno nejen dešťovou vodou, ale především vodou z četných minerálních pramenů.