Významná místa

Dům přírody Slavkovského lesa na Kladské přibližuje návštěvníkům přírodní i kulturní zajímavosti a cennosti zdejší CHKO. Jde o společný projekt Lesů ČR, s.p. a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Františkovy Lázně, nejmenší z měst západočeského trojúhelníku, leží v těsném sousedství s hranicemi SRN. Díky jednotné klasicistní architektuře lázeňských budov a pavilonů pramenů si Františkovy Lázně uchovaly kouzlo a atmosféru lázeňského místa z přelomu století.

Jedná se o dominantní kříž nad hotelem Nové lázně. Je to autentické místo, z kterého vnímaly pohled do lázeňského údolí takové osobnosti, jako J. W. Goethe, K. K. Reitenberger a V. Skalník. Právě odtud je město na dobových rytinách nejčastěji zachycováno.

Oblíbené místo tepelského opata Alfréda Clementso. Vyhlídka bývala vybavena prostou lavičkou na níž církevní hodnostář rád sedával. Za působení opata Clementso na opatském stolci došlo k největšímu rozmachu budování Mariánských Lázní (1888–1900). Dal postavit například litinovou kolonádu a společenský dům Casino.

Nejvýznamnější památkou Kladrub, nacházejícím se nad údolím řeky Úhlavky, je bývalý benediktýnský klášter. První zmínky o vsi Kladruby, ležící původně v okolí dnešního hřbitova, zaznamenává již opis zakládací listiny kláštera datovaný kolem roku 1115.

Okolí Křížků a vůbec celé území mezi Prameny a Mnichovem je z přírodovědného hlediska jednou z nejzajímavějších oblastí v CHKO Slavkovský les. Nově zpřístupněná naučná stezka seznamuje s největším hadcovým komplexem v Čechách a zároveň s jednou z nejpozoruhodnějších lokalit v centrální části chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Tuto stavbu dal postavit ředitel zdejšího divadla Julius Laska v roce 1909 na paměť své zemřelé matky. Jde o štíhlou stavbu v novogotickém slohu.

Kilometr severně od vesnice Michalovy Hory nalezneme vývěr přírodní uhličité vody - jedné z nejznámějších kyselek Slavkovského lesa – Čiperku. Tento pramen vyvěrá na pravé straně starého náhonu již zaniklého Lazurového mlýna, cca 100 metrů před jeho vyústěním do Kosího potoka.

Odpočívadlo dostalo svůj název v době vrcholícího romantismu v polovině 19. století. Jeho původní název byl „Ovčákova slast“ - tento název pochází z roku 1837. Nad odpočívadlem byl v roce 1847 postaven patrový vyhlídkový altán s elegantními sloupy, avšak již roku 1879 odtud pohledy na město zakrývaly vzrostlé stromy.

Pístovskou louku tvoří malá luční enkláva na okraji lesa v mírně zaříznutém údolí 1 km SV od Pístova. Vzhledem ke špatné dostupnosti území a jeho okrajovému umístěním mezi lesní porosty zde zůstal zachován biotop s mozaikou stanovišť podmáčených, mezofilních a podhorských luk s hojným výskytem vstavačovitých např. vemeníček zelenavý, vstavač kukačka, prstnatec májový a bradáček vejčitý.

Bílé povlaky pěny zdobí několik menších vodních ploch travou zarostlé mýtiny na pravém břehu říčky Teplé. V těchto místech se z útrob Země dostávají na povrch jedny z posledních připomínek kdysi mocné vulkanické činnosti, sirnato – uhličité výrony, které vytvářejí charakteristické bahenní krátery. Mnohé vývěry a četnou mineralizaci lze pozorovat též přímo v korytu říčky Teplé.

Židovská obec v Mariánských Lázních existovala již roku 1824. Od roku 1861 zde měla špitál s modlitebnou. Židovský hřbitov u silnice směr Velká Hleďsebe byl založen roku 1875, předtím bývali zesnulí izraelité pochováni na židovských hřbitovech v okolí (Drmoul, Tachov, Kynžvart).