Významná místa

Park je rozprostřen okolo tzv. "malé" kolonády Ferdinandova pramene. Kromě proskleného vývěru Ferdinandova pramene můžete obdivovat sochu dívky s květinou s názvem "Jaro" od V. Eibla. Pokud byste se vydali jižním směrem k Pavilónu Rudolfova pramene, narazíte na sousoší Milenci, které je dílem S. Nejdla.

Město se starobylým hradem ležící nad údolím řeky Ohře mezi Karlovými Vary a Sokolovem. Loketský hrad založil některý z českých králů počátkem 13. století ve strategické poloze poblíž zemských hranic. Do obecného povědomí vstoupil zejména jako místo, kde Jan Lucemburský věznil svého tříletého syna, pozdějšího císaře Karla IV.

V roce 1973 byla provedena prohlídka území „Hadcová skalka u Nové Vsi“. Jak se dnes dočteme z tehdejšího zápisu, byla tato lokalita považována za jednu z nejvzácnějších v celém okolí. Lokalita obsahuje velmi hojné zastoupení vzácných a chráněných druhů rostlin (Erica carnea, Chamaebuxus alpestris, Asplenium adulterinum, Asplenium cuneifolium a další) a představuje vůbec nejlépe vyvinuté hadcové společenstvo serpentinového okrsku Slavkovského lesa.

Impozantní městečko s bohatou historií založené roku 1214. V roce 1356 uděluje Karel IV. Kynžvartu městskou pečeť, která znázorňuje lva se štítem a třemi liliemi. V tomto období se v jejím okolí těžil cín. Od roku 1630 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Metternichů. V roce 1862 byl Kynžvart prohlášen lázeňským městem. V roce 1856 vypukl ve městě ničivý požár a značná část historických domů shořela.

Židovská obec v Mariánských Lázních existovala již roku 1824. Od roku 1861 zde měla špitál s modlitebnou. Židovský hřbitov u silnice směr Velká Hleďsebe byl založen roku 1875, předtím bývali zesnulí izraelité pochováni na židovských hřbitovech v okolí (Drmoul, Tachov, Kynžvart).

Naučná stezka zavede návštěvníky ke čtyřem kyselkám: Jezevčí, Kančí, Liščí I. a Liščí II.. Kynžvartské kyselky, jak název napovídá, se nachází asi jeden kilometr od Lázní Kynžvart. Pokud se vydáte z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy, asi po kilometru minete na levé straně silnice informační tabuli, u které stezka začíná. Trasa je dlouhá přibližně 2 kilometry, cesty k pramenům jsou zpevněny dřevěnými chodníčky.

Reliktní bor na hadcovém podloží mezi obcemi Prameny a Mnichov.

Vyhledávané lázeňské středisko nesoucí jméno po svém zakladateli, císaři Karlu IV. Podle pověsti objevil prý císař zdejší léčivá zřídla při lovu na jelena. Voda z dvanácti teplých pramenů je dnes užívána k léčbě zažívacích chorob a poruch látkové výměny. Město kromě toho proslulo výrobou lázeňských oplatek, skla Moser, karlovarského porcelánu a Becherovky, ale také pořádáním mezinárodního filmového festivalu, na který se sem sjíždějí slavné filmové osobnosti z celého světa.

Hřiště s trampolínou a lanovými herními prvky, které se nachází v parku u Hotelové školy.

Kostel byl postaven v roce 1790 na místě dřívější obecní kapličky. První mše se konala o Štědrém večeru roku 1790. Interiér pozdně barokního kostela je jednoduchý.

Památník se nachází na trase „Geologické stezky“. Dříve býval oplocen kovaným ozdobným plotem. Pietní areál doplňovala vstupní brána, kamenná sedátka a kamenný kříž. Na přírodních balvanech byly upevněny měděné destičky se jménem, rokem a místem umrtí vojáků i občanů Mariánských Lázní. Mezi uvedenými jmény jsou i potomci významných osobností z historie města.

Jedno z nejzápadnějších českých měst je rozloženo na březích řeky Ohře. Historické Chebsko bývalo nejprve součástí Svaté říše římské, v letech 1266–1275 ho opanoval český král Přemysl Otakar II., ale teprve od roku 1322 náleželo trvale k Českému království. Již na počátku 13. století měl Cheb vlastní městskou samosprávu, čímž se zařadil mezi nejstarší města na našem území.