Významná místa

Komorní hůrka je naše nejmladší sopka - byla v činnosti před 850 000 lety, dokonce se vyskytl i názor, že svoji činnost ukončila před pouhými 350 000 lety. Na svou slávu není nijak nápadná - je to nevysoký, částečně zalesněný kopeček mezi Chebem a Františkovými lázněmi. Nápadný kráterovitý útvar, který na něm najdeme, není ovšem původní kráter, ale starý lom.

Bezesporu nejznámějším i nejvýraznějším výchozem žul karlovarského masivu jsou Svatošské skály, chráněné v NPP Jan Svatoš. Vystupují na severním okraji CHKO Slavkovský les, kde tvoří impozantní scenérii na levém svahu údolí Ohře, asi 2 km jz. od Doubí u Karlových Varů.

Název vznikl podle významné návštěvnice města, bavorské královny Karoly. Jednalo se o vyhlídkový pavilon, který byl postaven v roce 1875 ve svahu mezi Lesním pramenem a městským hřbitovem (nad dnešním Parking centrem).

Původně barokní sídlo nechal v letech 1821–36 rakouský kancléř von Metternich přestavět na empírový zámek. Stavbu projektoval stavitel italského původu Pietro Nobile. V zámku se nachází jedna z nejcennějších zámeckých knihoven v Čechách.

Park u Lesního pramene se nachází v severní části města pod Třebízského ulicí. V parku se kromě pavilonu Lesního pramene nachází sousoší Goethe a Múza od německého sochaře Heindricha Drakeho z roku 1975, pamětní kámen spisovatele Václava Beneše Třebízského a plastika od Olbrama Zoubka, která zobrazuje tři múzy. Také zde stojí hudební pavilon, sloužící v letním období jako kavárna a prostor pro hudební vystoupení.

Soubor typických podmáčených a rašelinných luk Slavkovského lesa v těsném sousedství hadcového hřbetu „U tří křížů“ při silnici Prameny–Nová Ves. Naleziště vzácné drobné vrby borůvkovité.

Strážní hrad Hauenštejn pochází z druhé poloviny 13. století. Byl velkoryse rozšířen a upraven v neogotickém slohu v průběhu 19. století rodem Buquoyů. Staré šlechtické sídlo, které se nachází v nevšedním romantickém prostředí, nabízí návštěvníkům prohlídku celého areálu (tištěný průvodce) včetně gotických sklepení, rytířského sálu s původním vyřezávaným dřevěným stropem, hradní věže, zámecké kaple i rozlehlého horského zámeckého parku.

Naučná stezka na okraji lázeňského města nabízí přehled o geologické stavbě a rostlinných společenstvích Slavkovského lesa. Stezka se nachází ve svahu bukového lesa nad budovou Městského muzea. Provází expozicí ve volné přírodě ve svahu lesoparku, kam byly umístěny známé i vzácně se vyskytující horniny z vybraných lokalit Slavkovského lesa.

Městské divadlo opírá svou existenci o téměř 150letou tradici. Svým příznivcům nabízí možnost setkávat se s divadelními soubory a herci i s význačnými hudebníky nadžánrové i klasické hudby z celé republiky. Malým divákům nabízí kouzlo bezprostředního kontaktu s živě hranou pohádkou.

Památník se nachází na trase „Geologické stezky“. Dříve býval oplocen kovaným ozdobným plotem. Pietní areál doplňovala vstupní brána, kamenná sedátka a kamenný kříž. Na přírodních balvanech byly upevněny měděné destičky se jménem, rokem a místem umrtí vojáků i občanů Mariánských Lázní. Mezi uvedenými jmény jsou i potomci významných osobností z historie města.

Tři křížky byly vztyčeny jako dík za vyléčení z nemoci roku 1859. Roste zde endemit rožec kuříčkolistý, který nelze nikde jinde na světě nalézt než v této rezervaci. Proto je na území rezervace vstup přísně zakázán.

Impozantní městečko s bohatou historií založené roku 1214. V roce 1356 uděluje Karel IV. Kynžvartu městskou pečeť, která znázorňuje lva se štítem a třemi liliemi. V tomto období se v jejím okolí těžil cín. Od roku 1630 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Metternichů. V roce 1862 byl Kynžvart prohlášen lázeňským městem. V roce 1856 vypukl ve městě ničivý požár a značná část historických domů shořela.