Významná místa

Památný strom smrk ztepilý rostl severozápadně od Mariánských Lázní mezi alejí Svobody a alejí Smetany. Stáří smrku bylo odhadováno na 200 let. Majestátný strom měřil v obvodu kmene 450 cm a byl vysoký 39 m. K jeho vzklíčení zřejmě došlo okolo roku 1818, kdy byly Mariánské Lázně vyhlášeny veřejnými lázněmi. V březnu roku 2017 neodolal silnému větru a spadl. Padlý strom zůstává jako chráněný a tak ho lze nadále obdivovat.

Pístovskou louku tvoří malá luční enkláva na okraji lesa v mírně zaříznutém údolí 1 km SV od Pístova. Vzhledem ke špatné dostupnosti území a jeho okrajovému umístěním mezi lesní porosty zde zůstal zachován biotop s mozaikou stanovišť podmáčených, mezofilních a podhorských luk s hojným výskytem vstavačovitých např. vemeníček zelenavý, vstavač kukačka, prstnatec májový a bradáček vejčitý.

Impozantní městečko s bohatou historií založené roku 1214. V roce 1356 uděluje Karel IV. Kynžvartu městskou pečeť, která znázorňuje lva se štítem a třemi liliemi. V tomto období se v jejím okolí těžil cín. Od roku 1630 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Metternichů. V roce 1862 byl Kynžvart prohlášen lázeňským městem. V roce 1856 vypukl ve městě ničivý požár a značná část historických domů shořela.

Kilometr severně od vesnice Michalovy Hory nalezneme vývěr přírodní uhličité vody - jedné z nejznámějších kyselek Slavkovského lesa – Čiperku. Tento pramen vyvěrá na pravé straně starého náhonu již zaniklého Lazurového mlýna, cca 100 metrů před jeho vyústěním do Kosího potoka.

Naučná stezka zavede návštěvníky ke čtyřem kyselkám: Jezevčí, Kančí, Liščí I. a Liščí II.. Kynžvartské kyselky, jak název napovídá, se nachází asi jeden kilometr od Lázní Kynžvart. Pokud se vydáte z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy, asi po kilometru minete na levé straně silnice informační tabuli, u které stezka začíná. Trasa je dlouhá přibližně 2 kilometry, cesty k pramenům jsou zpevněny dřevěnými chodníčky.

Tradiční pohádková cesta byla obnovena u hotelu Krakonoš. Tvoří ji pískovcové sochy znázorňující motivy známých pohádek.

Přírodní skalní útvar v tzv. „Malém Švýcarsku“ je utvářen velkými balvany hrubozrnné žuly. Do útvaru je zasazena pamětní deska, připomínající návštěvu saského krále Friedricha Augusta II., který se v letech 1834 a 1835 v Mariánských Lázních věnoval výzkumům.

Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je nejvýznamnější historickou památkou této obce, ležící nedaleko Mariánských Lázní. V roce 2011 oslavila tato památka sto let. Jedná se o pseudorománskou stavbu, která byla postavena v letech 1908–1911 mariánskolázeňským stavitelem Josefem Forberichem.

Skalníkovy sady jsou dominantou města, která patří turisty k nejvyhledávanějším. Byly vybudovány v závěru 19. století společně s městem.

Mariánskolázeňské kino Slavia prošlo na podzim roku 2010 rozsáhlou modernizací. Jako první jednosálové kino v Čechách disponuje Slavia nejmodernějším zvukem Dolby Surround 7.1.

Vyhledávané lázeňské středisko nesoucí jméno po svém zakladateli, císaři Karlu IV. Podle pověsti objevil prý císař zdejší léčivá zřídla při lovu na jelena. Voda z dvanácti teplých pramenů je dnes užívána k léčbě zažívacích chorob a poruch látkové výměny. Město kromě toho proslulo výrobou lázeňských oplatek, skla Moser, karlovarského porcelánu a Becherovky, ale také pořádáním mezinárodního filmového festivalu, na který se sem sjíždějí slavné filmové osobnosti z celého světa.