Významná místa

Název vznikl podle významné návštěvnice města, bavorské královny Karoly. Jednalo se o vyhlídkový pavilon, který byl postaven v roce 1875 ve svahu mezi Lesním pramenem a městským hřbitovem (nad dnešním Parking centrem).

Mariánskolázeňské kino Slavia prošlo na podzim roku 2010 rozsáhlou modernizací. Jako první jednosálové kino v Čechách disponuje Slavia nejmodernějším zvukem Dolby Surround 7.1.

Bezesporu nejznámějším i nejvýraznějším výchozem žul karlovarského masivu jsou Svatošské skály, chráněné v NPP Jan Svatoš. Vystupují na severním okraji CHKO Slavkovský les, kde tvoří impozantní scenérii na levém svahu údolí Ohře, asi 2 km jz. od Doubí u Karlových Varů.

Galerie v átriu hotelu Hvězda, vernisáž každé první úterý v měsíci, vstup volný.

Tradiční pohádková cesta byla obnovena u hotelu Krakonoš. Tvoří ji pískovcové sochy znázorňující motivy známých pohádek.

Františkovy Lázně, nejmenší z měst západočeského trojúhelníku, leží v těsném sousedství s hranicemi SRN. Díky jednotné klasicistní architektuře lázeňských budov a pavilonů pramenů si Františkovy Lázně uchovaly kouzlo a atmosféru lázeňského místa z přelomu století.

Památník se nachází na trase „Geologické stezky“. Dříve býval oplocen kovaným ozdobným plotem. Pietní areál doplňovala vstupní brána, kamenná sedátka a kamenný kříž. Na přírodních balvanech byly upevněny měděné destičky se jménem, rokem a místem umrtí vojáků i občanů Mariánských Lázní. Mezi uvedenými jmény jsou i potomci významných osobností z historie města.

Skalní ostroh nad údolím Ohře na vrcholu Šemnické skály (644 m n. m.) nad obcí Šemnice. Strmá znělcová skaliska se smíšeným porostem, hnízdiště výra. Výrazný znělcový skalní výchoz je zčásti porostlý suťovým lesem přirozeného charakteru. Kromě javorů, lípy srdčité a dubu zimního vzácně najdeme i jilm horský a jedli bělokorou. Z vrcholu výhled do údolí řeky Ohře a na hřeben Krušných hor.

Tuto stavbu dal postavit ředitel zdejšího divadla Julius Laska v roce 1909 na paměť své zemřelé matky. Jde o štíhlou stavbu v novogotickém slohu.

Oblíbené místo tepelského opata Alfréda Clementso. Vyhlídka bývala vybavena prostou lavičkou na níž církevní hodnostář rád sedával. Za působení opata Clementso na opatském stolci došlo k největšímu rozmachu budování Mariánských Lázní (1888–1900). Dal postavit například litinovou kolonádu a společenský dům Casino.

Odpočívadlo dostalo svůj název v době vrcholícího romantismu v polovině 19. století. Jeho původní název byl „Ovčákova slast“ - tento název pochází z roku 1837. Nad odpočívadlem byl v roce 1847 postaven patrový vyhlídkový altán s elegantními sloupy, avšak již roku 1879 odtud pohledy na město zakrývaly vzrostlé stromy.