Významná místa

Mezi málo známou přírodní památku Slavkovského lesa patří Kynžvartský kámen. Najdeme jej nedaleko staré cesty spojující nádraží Lázně Kynžvart se samotným městem, severně od Lučního rybníka. Posláním přírodní památky je ochrana geologického fenoménu – žulového bloku s dokonale vyvinutými mikrotvary zvětrávání, které též nazýváme pseudoškrapy.

Soubor typických podmáčených a rašelinných luk Slavkovského lesa v těsném sousedství hadcového hřbetu „U tří křížů“ při silnici Prameny–Nová Ves. Naleziště vzácné drobné vrby borůvkovité.

Dům přírody Slavkovského lesa na Kladské přibližuje návštěvníkům přírodní i kulturní zajímavosti a cennosti zdejší CHKO. Jde o společný projekt Lesů ČR, s.p. a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Železná konstrukce rozhledny se nachází na vrchu nedaleko obce Drmoul, byla zpřístupněna 15. listopadu v roce 2008. Celková výška rozhledny je 55 m. Samotná vyhlídková plocha se nachází ve výšce 40 m a vystoupat k ní můžete po 207 schodech. Z rozhledny můžete obdivovat výhled na Slavkovský les, Mariánské Lázně, Dyleň, Lázně Kynžvart a Přimdu. Během zimních měsíců je z bezpečnostních důvodů uzavřená.

Park Střed se nalézá v centru města mezi Masarykovou a Hlavní ulicí. V jeho areálu se nachází pomník židovským obyvatelům města, kteří museli uprchnout, případně byli odvlečeni před nebo v průběhu druhé světové války. Pomník byl odhalen v roce 2010 k výročí tzv. Křišťálové noci, kdy byla nacisty zničena řada synagog, včetně té mariánskolázeňské. Dále zde naleznete sousoší Čtvero ročních období od Z. Šimka.

Naučná stezka Lázeňské lesy je pestrou směsicí různých témat. Je zaměřena na lázeňství, historii, geologii, hornictví, lesnictví, zoologii, botaniku, ekologii. Na více než 5 km lesních cest na vás čeká 23 zastavení plných zajímavých informací.

Pístovskou louku tvoří malá luční enkláva na okraji lesa v mírně zaříznutém údolí 1 km SV od Pístova. Vzhledem ke špatné dostupnosti území a jeho okrajovému umístěním mezi lesní porosty zde zůstal zachován biotop s mozaikou stanovišť podmáčených, mezofilních a podhorských luk s hojným výskytem vstavačovitých např. vemeníček zelenavý, vstavač kukačka, prstnatec májový a bradáček vejčitý.

Památný strom smrk ztepilý rostl severozápadně od Mariánských Lázní mezi alejí Svobody a alejí Smetany. Stáří smrku bylo odhadováno na 200 let. Majestátný strom měřil v obvodu kmene 450 cm a byl vysoký 39 m. K jeho vzklíčení zřejmě došlo okolo roku 1818, kdy byly Mariánské Lázně vyhlášeny veřejnými lázněmi. V březnu roku 2017 neodolal silnému větru a spadl. Padlý strom zůstává jako chráněný a tak ho lze nadále obdivovat.

V celém Slavkovském lese nenajdete místa, jež by trpěla nedostatkem vláhy. Velmi často se na svých toulkách setkáte s nekonečným přeskakováním potoků i malých říček, stejně jako s rozlehlými mokřady. U jednoho takovéhoto pramene se nachází zvláště chráněné území, nazvané podle nedalekého vrchu Mokřady pod Vlčkem. Najdeme jej poblíž lázeňské obce s příznačným názvem Prameny.

Kostel byl postaven pro evangelické lázeňské hosty v letech 1853–1857 z veřejné sbírky německých evangelíků pod patronací a za přispění pruského krále Bedřicha Viléma IV., jenž byl 24. 6. 1857 přítomen slavnostnímu vysvěcení.

Naučná stezka zavede návštěvníky ke čtyřem kyselkám: Jezevčí, Kančí, Liščí I. a Liščí II.. Kynžvartské kyselky, jak název napovídá, se nachází asi jeden kilometr od Lázní Kynžvart. Pokud se vydáte z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy, asi po kilometru minete na levé straně silnice informační tabuli, u které stezka začíná. Trasa je dlouhá přibližně 2 kilometry, cesty k pramenům jsou zpevněny dřevěnými chodníčky.

Bezesporu nejznámějším i nejvýraznějším výchozem žul karlovarského masivu jsou Svatošské skály, chráněné v NPP Jan Svatoš. Vystupují na severním okraji CHKO Slavkovský les, kde tvoří impozantní scenérii na levém svahu údolí Ohře, asi 2 km jz. od Doubí u Karlových Varů.