Významná místa

Okolí Křížků a vůbec celé území mezi Prameny a Mnichovem je z přírodovědného hlediska jednou z nejzajímavějších oblastí v CHKO Slavkovský les. Nově zpřístupněná naučná stezka seznamuje s největším hadcovým komplexem v Čechách a zároveň s jednou z nejpozoruhodnějších lokalit v centrální části chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Severovýchodní úbočí Lazurového vrchu, cca 1,5 km SSZ. od Michalových Hor. Suťové lesy s jedlí bělokorou a třešní ptačí na bazickém substrátu Lazurového vrchu mají zčásti až pralesní charakter. Vznikly zde však sekundárně po zániku středověkého hradu a po ještě pozdějším ukončení dolování krystalického vápence.

Pístovskou louku tvoří malá luční enkláva na okraji lesa v mírně zaříznutém údolí 1 km SV od Pístova. Vzhledem ke špatné dostupnosti území a jeho okrajovému umístěním mezi lesní porosty zde zůstal zachován biotop s mozaikou stanovišť podmáčených, mezofilních a podhorských luk s hojným výskytem vstavačovitých např. vemeníček zelenavý, vstavač kukačka, prstnatec májový a bradáček vejčitý.

Jedná se o dominantní kříž nad hotelem Nové lázně. Je to autentické místo, z kterého vnímaly pohled do lázeňského údolí takové osobnosti, jako J. W. Goethe, K. K. Reitenberger a V. Skalník. Právě odtud je město na dobových rytinách nejčastěji zachycováno.

V roce 1973 byla provedena prohlídka území „Hadcová skalka u Nové Vsi“. Jak se dnes dočteme z tehdejšího zápisu, byla tato lokalita považována za jednu z nejvzácnějších v celém okolí. Lokalita obsahuje velmi hojné zastoupení vzácných a chráněných druhů rostlin (Erica carnea, Chamaebuxus alpestris, Asplenium adulterinum, Asplenium cuneifolium a další) a představuje vůbec nejlépe vyvinuté hadcové společenstvo serpentinového okrsku Slavkovského lesa.

Impozantní městečko s bohatou historií založené roku 1214. V roce 1356 uděluje Karel IV. Kynžvartu městskou pečeť, která znázorňuje lva se štítem a třemi liliemi. V tomto období se v jejím okolí těžil cín. Od roku 1630 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Metternichů. V roce 1862 byl Kynžvart prohlášen lázeňským městem. V roce 1856 vypukl ve městě ničivý požár a značná část historických domů shořela.

Asi dva kilometry jihojihovýchodně od města Bečov nad Teplou se nedaleko silnice na Chodov nachází přírodní památka, jež byla zřízena k ochraně skály, která je vypreparovaným čedičovým sopouchem s typickou sloupcovou odlučností.

Vyhlídka se nachází na plošině nad balvanitým skalním výchozem u hotelu Royal. Na tomto místě dříve stával zdobený dřevěný pavilon. Stavba byla zřízena v roce 1850 k poctě významného hosta Mariánských Lázní - místodržícího Čech barona Karla Mecséryho.

Hřiště mezi Antoníčkovo pramenem a Rudolfovo pramenem. Hlavní atrakcí je pirátská loď se skluzavkami. Vhodné pro děti od 3 do 15 let.

Kolonáda Ferdinandova pramene se nalézá v Úšovickém parku. Podobně jako ostatní kolonády v Mariánských Lázních i tato vznikla na popud opata Reitenbergera v letech 1826 - 1827.

Přírodní památka Moučné pytle se nachází na Jelením vrchu (644 m n/m), při zeleně značené cestě z Karlových Varů do Horního Slavkova, asi 1 km od hájovny Bor. Jde o typický tzv. mrazový srub vzniklý blokovou odlučností při zvětrávání žulového vrcholového skalního výchozu. Útvar je velmi typicky vyvinut, takže v podobném rozsahu a tvaru není na území CHKO další obdobný útvar. V porostu převažuje smrk s příměsí borovice a modřínu, v mladších porostech jsou vtroušeny i bříza, jedle, klen, dub a buk. Staré smrky prorůstají i mezi vlastní skalní útvary.

Tři křížky byly vztyčeny jako dík za vyléčení z nemoci roku 1859. Roste zde endemit rožec kuříčkolistý, který nelze nikde jinde na světě nalézt než v této rezervaci. Proto je na území rezervace vstup přísně zakázán.