Významná místa

Bezesporu nejznámějším i nejvýraznějším výchozem žul karlovarského masivu jsou Svatošské skály, chráněné v NPP Jan Svatoš. Vystupují na severním okraji CHKO Slavkovský les, kde tvoří impozantní scenérii na levém svahu údolí Ohře, asi 2 km jz. od Doubí u Karlových Varů.

Kolonáda Ferdinandova pramene se nalézá v Úšovickém parku. Podobně jako ostatní kolonády v Mariánských Lázních i tato vznikla na popud opata Reitenbergera v letech 1826 - 1827.

Okolí Křížků a vůbec celé území mezi Prameny a Mnichovem je z přírodovědného hlediska jednou z nejzajímavějších oblastí v CHKO Slavkovský les. Nově zpřístupněná naučná stezka seznamuje s největším hadcovým komplexem v Čechách a zároveň s jednou z nejpozoruhodnějších lokalit v centrální části chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Původně barokní sídlo nechal v letech 1821–36 rakouský kancléř von Metternich přestavět na empírový zámek. Stavbu projektoval stavitel italského původu Pietro Nobile. V zámku se nachází jedna z nejcennějších zámeckých knihoven v Čechách.

Park u Lesního pramene se nachází v severní části města pod Třebízského ulicí. V parku se kromě pavilonu Lesního pramene nachází sousoší Goethe a Múza od německého sochaře Heindricha Drakeho z roku 1975, pamětní kámen spisovatele Václava Beneše Třebízského a plastika od Olbrama Zoubka, která zobrazuje tři múzy. Také zde stojí hudební pavilon, sloužící v letním období jako kavárna a prostor pro hudební vystoupení.

Přírodní památka Moučné pytle se nachází na Jelením vrchu (644 m n/m), při zeleně značené cestě z Karlových Varů do Horního Slavkova, asi 1 km od hájovny Bor. Jde o typický tzv. mrazový srub vzniklý blokovou odlučností při zvětrávání žulového vrcholového skalního výchozu. Útvar je velmi typicky vyvinut, takže v podobném rozsahu a tvaru není na území CHKO další obdobný útvar. V porostu převažuje smrk s příměsí borovice a modřínu, v mladších porostech jsou vtroušeny i bříza, jedle, klen, dub a buk. Staré smrky prorůstají i mezi vlastní skalní útvary.

Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je nejvýznamnější historickou památkou této obce, ležící nedaleko Mariánských Lázní. V roce 2011 oslavila tato památka sto let. Jedná se o pseudorománskou stavbu, která byla postavena v letech 1908–1911 mariánskolázeňským stavitelem Josefem Forberichem.

Bílé povlaky pěny zdobí několik menších vodních ploch travou zarostlé mýtiny na pravém břehu říčky Teplé. V těchto místech se z útrob Země dostávají na povrch jedny z posledních připomínek kdysi mocné vulkanické činnosti, sirnato – uhličité výrony, které vytvářejí charakteristické bahenní krátery. Mnohé vývěry a četnou mineralizaci lze pozorovat též přímo v korytu říčky Teplé.

Přirozený borovicový porost na jihovýchodním svahu Planého vrchu s obnaženými hadcovými skalami, částečně narušenými zaniklým malým kamenolomem, ukrývá vzácnou botanickou lokalitu. Chráněné druhy rostlin a živočichů zde mohou žít nerušeně, pod ochranou vyhlášené přírodní rezervace Planý vrch. Milovník přírody ji nalezne 9 kilometrů SSV od Mariánských Lázní a asi 1,5 kilometru východně od Pramenů.

Naučná stezka Lázeňské lesy je pestrou směsicí různých témat. Je zaměřena na lázeňství, historii, geologii, hornictví, lesnictví, zoologii, botaniku, ekologii. Na více než 5 km lesních cest na vás čeká 23 zastavení plných zajímavých informací.

Tři křížky byly vztyčeny jako dík za vyléčení z nemoci roku 1859. Roste zde endemit rožec kuříčkolistý, který nelze nikde jinde na světě nalézt než v této rezervaci. Proto je na území rezervace vstup přísně zakázán.