Významná místa

Mělká kotlina mezi Vonšovským a Sooským potokem (u železniční stanice Nový Drahov 6 km sv. od Františkových Lázní) je rozdělena valem křemičitého písku na dvě části. V severní, která má odtok do Sooského potoka, vzniklo hluboké rašeliniště. V bezodtoké jižní části vzniklo mělké jezero. Bylo napájeno nejen dešťovou vodou, ale především vodou z četných minerálních pramenů.

Hřiště mezi Antoníčkovo pramenem a Rudolfovo pramenem. Hlavní atrakcí je pirátská loď se skluzavkami. Vhodné pro děti od 3 do 15 let.

Nad celou krajinou se vznáší podivný zápach. Vystupuje z malých puklin, kolem kterých neuvidíte žádného života. Vybledlé lebky hrabošů a lesního ptactva spolu s mnohým hmyzem ponuře zdobí tento ráz. Plyn, který se zde prodírá z hlubin Země nazýváme sirovodíkem. Je posledním zbytkem kdysi mohutné tektonické činnosti zdejší oblasti.

Název vznikl podle významné návštěvnice města, bavorské královny Karoly. Jednalo se o vyhlídkový pavilon, který byl postaven v roce 1875 ve svahu mezi Lesním pramenem a městským hřbitovem (nad dnešním Parking centrem).

Naučná stezka zavede návštěvníky ke čtyřem kyselkám: Jezevčí, Kančí, Liščí I. a Liščí II.. Kynžvartské kyselky, jak název napovídá, se nachází asi jeden kilometr od Lázní Kynžvart. Pokud se vydáte z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy, asi po kilometru minete na levé straně silnice informační tabuli, u které stezka začíná. Trasa je dlouhá přibližně 2 kilometry, cesty k pramenům jsou zpevněny dřevěnými chodníčky.

Židovská obec v Mariánských Lázních existovala již roku 1824. Od roku 1861 zde měla špitál s modlitebnou. Židovský hřbitov u silnice směr Velká Hleďsebe byl založen roku 1875, předtím bývali zesnulí izraelité pochováni na židovských hřbitovech v okolí (Drmoul, Tachov, Kynžvart).

Impozantní městečko s bohatou historií založené roku 1214. V roce 1356 uděluje Karel IV. Kynžvartu městskou pečeť, která znázorňuje lva se štítem a třemi liliemi. V tomto období se v jejím okolí těžil cín. Od roku 1630 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Metternichů. V roce 1862 byl Kynžvart prohlášen lázeňským městem. V roce 1856 vypukl ve městě ničivý požár a značná část historických domů shořela.

Přírodní skalní útvar v tzv. „Malém Švýcarsku“ je utvářen velkými balvany hrubozrnné žuly. Do útvaru je zasazena pamětní deska, připomínající návštěvu saského krále Friedricha Augusta II., který se v letech 1834 a 1835 v Mariánských Lázních věnoval výzkumům.

První písemné záznamy o Plané pocházejí z roku 1251. Město leželo na důležité obchodní cestě, která vedla z Norimberka přes Cheb dále do Čech. Původní osada stávala na úpatí Bohušova vrchu kolem románského kostela Petra a Pavla, který je nejstarší dochovanou stavební památkou v Plané.

Říčka Teplá mezi Bečovem a Loutnovem, navazující úseky Otročínského, Pramenského a Mnichovského potoka, to místo se nachází 8-16 km severoseverovýchodně od Mariánských Lázní.

Kolonáda Ferdinandova pramene se nalézá v Úšovickém parku. Podobně jako ostatní kolonády v Mariánských Lázních i tato vznikla na popud opata Reitenbergera v letech 1826 - 1827.

Památný strom smrk ztepilý rostl severozápadně od Mariánských Lázní mezi alejí Svobody a alejí Smetany. Stáří smrku bylo odhadováno na 200 let. Majestátný strom měřil v obvodu kmene 450 cm a byl vysoký 39 m. K jeho vzklíčení zřejmě došlo okolo roku 1818, kdy byly Mariánské Lázně vyhlášeny veřejnými lázněmi. V březnu roku 2017 neodolal silnému větru a spadl. Padlý strom zůstává jako chráněný a tak ho lze nadále obdivovat.