Významná místa

Přírodní skalní útvar v tzv. „Malém Švýcarsku“ je utvářen velkými balvany hrubozrnné žuly. Do útvaru je zasazena pamětní deska, připomínající návštěvu saského krále Friedricha Augusta II., který se v letech 1834 a 1835 v Mariánských Lázních věnoval výzkumům.

Největší západočeské město ležící v místech, kde se stékají řeky Úhlava, Úslava, Mže a Radbuza a stává se z nich jediná řeka tekoucí dál pod názvem Berounka. Plzeň založil kolem roku 1295 král Václav II. a českému panovníkovi zůstali Plzeňští také vždy věrni. Do kulturních dějin se město zapsalo kromě jiného tím, že zde byla v roce 1468 vydána nejstarší česká tištěná kniha (Kronika trojánská).

Park je rozprostřen okolo tzv. "malé" kolonády Ferdinandova pramene. Kromě proskleného vývěru Ferdinandova pramene můžete obdivovat sochu dívky s květinou s názvem "Jaro" od V. Eibla. Pokud byste se vydali jižním směrem k Pavilónu Rudolfova pramene, narazíte na sousoší Milenci, které je dílem S. Nejdla.

Galerie Goethe se nachází v Městském muzeu Mariánské Lázně a každý měsíc se můžete těšit na novou výstavu.

Přírodní památka Moučné pytle se nachází na Jelením vrchu (644 m n/m), při zeleně značené cestě z Karlových Varů do Horního Slavkova, asi 1 km od hájovny Bor. Jde o typický tzv. mrazový srub vzniklý blokovou odlučností při zvětrávání žulového vrcholového skalního výchozu. Útvar je velmi typicky vyvinut, takže v podobném rozsahu a tvaru není na území CHKO další obdobný útvar. V porostu převažuje smrk s příměsí borovice a modřínu, v mladších porostech jsou vtroušeny i bříza, jedle, klen, dub a buk. Staré smrky prorůstají i mezi vlastní skalní útvary.

Necelé tři kilometry od centra Mariánských Lázní najdeme velmi cennou lokalitu Slavkovského lesa, přírodní rezervaci Prameniště Teplé. Rozkládá se v mělké pramenné pánvi říčky Teplé s řadou otevřených příkopů a se třemi rybníčky obklopenými podmáčenými loukami a s parkovými lesíky smrku a olše. Nejzajímavější jsou narezlé či tmavé močály. Tento zachovaný komplex biotopů je domovem řady vzácných druhů rostlin a živočichů.

Hřiště s trampolínou a lanovými herními prvky, které se nachází v parku u Hotelové školy.

Pístovskou louku tvoří malá luční enkláva na okraji lesa v mírně zaříznutém údolí 1 km SV od Pístova. Vzhledem ke špatné dostupnosti území a jeho okrajovému umístěním mezi lesní porosty zde zůstal zachován biotop s mozaikou stanovišť podmáčených, mezofilních a podhorských luk s hojným výskytem vstavačovitých např. vemeníček zelenavý, vstavač kukačka, prstnatec májový a bradáček vejčitý.

Pozůstatek třetihorního vulkanismu s významnými geomorfologickými jevy, nejvyšší vrchol Tepelské plošiny u Ovesných Kladrub. Výrazný stolový vrch se zachovalými květnatými bučinami, významná vegetace, zvláště mechová společenstva.

Pomník se nachází na plošině nad ředitelstvím Léčebných lázní M.L. a.s.. Postaven byl v roce 1836 k poctě významného hosta, hraběte Ernesta von Waldstein ̶ Wartenberga. Ve Felbingerově kronice Mariánských Lázních je pomník vyobrazen s šedou mramorovou vázou, která stojí na podstavci s verši, opěvujícími dobrodiní hraběte k chudým. Hrabě zemřel v Mariánských Lázních v roce 1832. Repliku ozdobné vázy vytvořil v 60. letech V. Eibl. Za několik dní po osazení byla stržena.

Dominantní vyhlídka se nachází na vrcholu Žižkova vrchu (Špičáku). Místo bylo pojmenováno na počest pruského krále Bedřicha Viléma IV., který v Mariánských Lázních pokládal v červnu 1857 základní kámen k oltáři evangelického kostela. Vyhlídku představoval novogotický pavilon s působivou sloupovou halou. Bývával odtud překrásný pohled do Tachovské brázdy a na hřeben Českého lesa.

První písemné záznamy o Plané pocházejí z roku 1251. Město leželo na důležité obchodní cestě, která vedla z Norimberka přes Cheb dále do Čech. Původní osada stávala na úpatí Bohušova vrchu kolem románského kostela Petra a Pavla, který je nejstarší dochovanou stavební památkou v Plané.