Významná místa

Soubor typických podmáčených a rašelinných luk Slavkovského lesa v těsném sousedství hadcového hřbetu „U tří křížů“ při silnici Prameny–Nová Ves. Naleziště vzácné drobné vrby borůvkovité.

Největší západočeské město ležící v místech, kde se stékají řeky Úhlava, Úslava, Mže a Radbuza a stává se z nich jediná řeka tekoucí dál pod názvem Berounka. Plzeň založil kolem roku 1295 král Václav II. a českému panovníkovi zůstali Plzeňští také vždy věrni. Do kulturních dějin se město zapsalo kromě jiného tím, že zde byla v roce 1468 vydána nejstarší česká tištěná kniha (Kronika trojánská).

Naučná stezka zavede návštěvníky ke čtyřem kyselkám: Jezevčí, Kančí, Liščí I. a Liščí II.. Kynžvartské kyselky, jak název napovídá, se nachází asi jeden kilometr od Lázní Kynžvart. Pokud se vydáte z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy, asi po kilometru minete na levé straně silnice informační tabuli, u které stezka začíná. Trasa je dlouhá přibližně 2 kilometry, cesty k pramenům jsou zpevněny dřevěnými chodníčky.

Mariánskolázeňské kino Slavia prošlo na podzim roku 2010 rozsáhlou modernizací. Jako první jednosálové kino v Čechách disponuje Slavia nejmodernějším zvukem Dolby Surround 7.1.

Památný strom smrk ztepilý rostl severozápadně od Mariánských Lázní mezi alejí Svobody a alejí Smetany. Stáří smrku bylo odhadováno na 200 let. Majestátný strom měřil v obvodu kmene 450 cm a byl vysoký 39 m. K jeho vzklíčení zřejmě došlo okolo roku 1818, kdy byly Mariánské Lázně vyhlášeny veřejnými lázněmi. V březnu roku 2017 neodolal silnému větru a spadl. Padlý strom zůstává jako chráněný a tak ho lze nadále obdivovat.

Park Střed se nalézá v centru města mezi Masarykovou a Hlavní ulicí. V jeho areálu se nachází pomník židovským obyvatelům města, kteří museli uprchnout, případně byli odvlečeni před nebo v průběhu druhé světové války. Pomník byl odhalen v roce 2010 k výročí tzv. Křišťálové noci, kdy byla nacisty zničena řada synagog, včetně té mariánskolázeňské. Dále zde naleznete sousoší Čtvero ročních období od Z. Šimka.

Vyhlídka se nachází na plošině nad balvanitým skalním výchozem u hotelu Royal. Na tomto místě dříve stával zdobený dřevěný pavilon. Stavba byla zřízena v roce 1850 k poctě významného hosta Mariánských Lázní - místodržícího Čech barona Karla Mecséryho.

Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je nejvýznamnější historickou památkou této obce, ležící nedaleko Mariánských Lázní. V roce 2011 oslavila tato památka sto let. Jedná se o pseudorománskou stavbu, která byla postavena v letech 1908–1911 mariánskolázeňským stavitelem Josefem Forberichem.

Jedno z nejzápadnějších českých měst je rozloženo na březích řeky Ohře. Historické Chebsko bývalo nejprve součástí Svaté říše římské, v letech 1266–1275 ho opanoval český král Přemysl Otakar II., ale teprve od roku 1322 náleželo trvale k Českému království. Již na počátku 13. století měl Cheb vlastní městskou samosprávu, čímž se zařadil mezi nejstarší města na našem území.

Památník se nachází na trase „Geologické stezky“. Dříve býval oplocen kovaným ozdobným plotem. Pietní areál doplňovala vstupní brána, kamenná sedátka a kamenný kříž. Na přírodních balvanech byly upevněny měděné destičky se jménem, rokem a místem umrtí vojáků i občanů Mariánských Lázní. Mezi uvedenými jmény jsou i potomci významných osobností z historie města.

Návštěvníci se zde mohou těšit nejen na výtvarná díla, ale také na filmové projekce věnované životu a tvorbě vystavujících umělců. Spojení architektury 19. století s moderním uměním vytváří jedinečnou atmosféru pro nezapomenutelný kulturní zážitek. Kurátorkou galerie je Alena Mrovcová.

Otevírací doba: denně 14:00–17:00

Židovská obec v Mariánských Lázních existovala již roku 1824. Od roku 1861 zde měla špitál s modlitebnou. Židovský hřbitov u silnice směr Velká Hleďsebe byl založen roku 1875, předtím bývali zesnulí izraelité pochováni na židovských hřbitovech v okolí (Drmoul, Tachov, Kynžvart).