Významná místa

Naučná stezka na okraji lázeňského města nabízí přehled o geologické stavbě a rostlinných společenstvích Slavkovského lesa. Stezka se nachází ve svahu bukového lesa nad budovou Městského muzea. Provází expozicí ve volné přírodě ve svahu lesoparku, kam byly umístěny známé i vzácně se vyskytující horniny z vybraných lokalit Slavkovského lesa.

Kolonáda Ferdinandova pramene se nalézá v Úšovickém parku. Podobně jako ostatní kolonády v Mariánských Lázních i tato vznikla na popud opata Reitenbergera v letech 1826 - 1827.

Pomník se nachází na plošině nad ředitelstvím Léčebných lázní M.L. a.s.. Postaven byl v roce 1836 k poctě významného hosta, hraběte Ernesta von Waldstein ̶ Wartenberga. Ve Felbingerově kronice Mariánských Lázních je pomník vyobrazen s šedou mramorovou vázou, která stojí na podstavci s verši, opěvujícími dobrodiní hraběte k chudým. Hrabě zemřel v Mariánských Lázních v roce 1832. Repliku ozdobné vázy vytvořil v 60. letech V. Eibl. Za několik dní po osazení byla stržena.

Park u Lesního pramene se nachází v severní části města pod Třebízského ulicí. V parku se kromě pavilonu Lesního pramene nachází sousoší Goethe a Múza od německého sochaře Heindricha Drakeho z roku 1975, pamětní kámen spisovatele Václava Beneše Třebízského a plastika od Olbrama Zoubka, která zobrazuje tři múzy. Také zde stojí hudební pavilon, sloužící v letním období jako kavárna a prostor pro hudební vystoupení.

Rozhledna má název podle vrchu Hamelika, na kterém stojí. Říká se jí také rozhledna Panorama podle stejnojmenné kavárny. Stavba byla postavena stavitelem Fridrichem Zicklerem roku 1876.

Galerie v átriu hotelu Hvězda, vernisáž každé první úterý v měsíci, vstup volný.

Původně barokní sídlo nechal v letech 1821–36 rakouský kancléř von Metternich přestavět na empírový zámek. Stavbu projektoval stavitel italského původu Pietro Nobile. V zámku se nachází jedna z nejcennějších zámeckých knihoven v Čechách.

Naučná stezka zavede návštěvníky ke čtyřem kyselkám: Jezevčí, Kančí, Liščí I. a Liščí II.. Kynžvartské kyselky, jak název napovídá, se nachází asi jeden kilometr od Lázní Kynžvart. Pokud se vydáte z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy, asi po kilometru minete na levé straně silnice informační tabuli, u které stezka začíná. Trasa je dlouhá přibližně 2 kilometry, cesty k pramenům jsou zpevněny dřevěnými chodníčky.

V roce 1973 byla provedena prohlídka území „Hadcová skalka u Nové Vsi“. Jak se dnes dočteme z tehdejšího zápisu, byla tato lokalita považována za jednu z nejvzácnějších v celém okolí. Lokalita obsahuje velmi hojné zastoupení vzácných a chráněných druhů rostlin (Erica carnea, Chamaebuxus alpestris, Asplenium adulterinum, Asplenium cuneifolium a další) a představuje vůbec nejlépe vyvinuté hadcové společenstvo serpentinového okrsku Slavkovského lesa.

Přírodní památka Moučné pytle se nachází na Jelením vrchu (644 m n/m), při zeleně značené cestě z Karlových Varů do Horního Slavkova, asi 1 km od hájovny Bor. Jde o typický tzv. mrazový srub vzniklý blokovou odlučností při zvětrávání žulového vrcholového skalního výchozu. Útvar je velmi typicky vyvinut, takže v podobném rozsahu a tvaru není na území CHKO další obdobný útvar. V porostu převažuje smrk s příměsí borovice a modřínu, v mladších porostech jsou vtroušeny i bříza, jedle, klen, dub a buk. Staré smrky prorůstají i mezi vlastní skalní útvary.

Vyhlídka se nachází na plošině nad balvanitým skalním výchozem u hotelu Royal. Na tomto místě dříve stával zdobený dřevěný pavilon. Stavba byla zřízena v roce 1850 k poctě významného hosta Mariánských Lázní - místodržícího Čech barona Karla Mecséryho.