Významná místa

Městečko Chodová Planá je známé především díky pivovaru Chodovar, který je nejstarším pivovarem západočeského regionu. Nejstarší písemné zmínky o něm se datují do roku 1573. Je však jisté, že pivo se zde vařilo již mnohem dříve. Dokladem této dávné historie jsou původní ležácké sklepy ze 14. století, tesané v žulové skále, dodnes používané k dokvašování místního speciálního ležáku.

Nad celou krajinou se vznáší podivný zápach. Vystupuje z malých puklin, kolem kterých neuvidíte žádného života. Vybledlé lebky hrabošů a lesního ptactva spolu s mnohým hmyzem ponuře zdobí tento ráz. Plyn, který se zde prodírá z hlubin Země nazýváme sirovodíkem. Je posledním zbytkem kdysi mohutné tektonické činnosti zdejší oblasti.

Přirozený borovicový porost na jihovýchodním svahu Planého vrchu s obnaženými hadcovými skalami, částečně narušenými zaniklým malým kamenolomem, ukrývá vzácnou botanickou lokalitu. Chráněné druhy rostlin a živočichů zde mohou žít nerušeně, pod ochranou vyhlášené přírodní rezervace Planý vrch. Milovník přírody ji nalezne 9 kilometrů SSV od Mariánských Lázní a asi 1,5 kilometru východně od Pramenů.

Přírodní skalní útvar v tzv. „Malém Švýcarsku“ je utvářen velkými balvany hrubozrnné žuly. Do útvaru je zasazena pamětní deska, připomínající návštěvu saského krále Friedricha Augusta II., který se v letech 1834 a 1835 v Mariánských Lázních věnoval výzkumům.

Skalníkovy sady jsou dominantou města, která patří turisty k nejvyhledávanějším. Byly vybudovány v závěru 19. století společně s městem.

Okolí Křížků a vůbec celé území mezi Prameny a Mnichovem je z přírodovědného hlediska jednou z nejzajímavějších oblastí v CHKO Slavkovský les. Nově zpřístupněná naučná stezka seznamuje s největším hadcovým komplexem v Čechách a zároveň s jednou z nejpozoruhodnějších lokalit v centrální části chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Zachovalý bor na hadcovém podloží mezi Prameny a Sítinami je typickou ukázkou původních porostů borovice lesní (vogtlandského náhorního ekotypu) na serpentinitu.

Dům přírody Slavkovského lesa na Kladské přibližuje návštěvníkům přírodní i kulturní zajímavosti a cennosti zdejší CHKO. Jde o společný projekt Lesů ČR, s.p. a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Nasaďte si taneční boty a vyrazte do D-Clubu! Kromě klasických víkendových dance party, zde můžete narazit na přední české a slovenské hvězdy dance-music, rapu nebo popu.

Skupina sirouhličitých plynných výronů u Milhostova. Přírodní památka je vyhlášena k ochraně sirouhličitých plynných vývěrů – mofet. Ty tvoří misky různé hloubky z kterých uniká plyn a prozrazují se svým zápachem v okolí. Mofety též působí jako drobné pasti, ve kterých nalézají smrt drobní obratlovci a brouci. Některé mofety jsou po celý rok zaplněné vodou, některé jsou vyschlé a jejich dno je nažloutlé od vysrážených sirných sloučenin. Lokalita se rozkládá 0,5 km JJV od obce Rájov a 0,5 km V od obce Martinov. Jedná se údolí horního a středního toku Jilmového potoka a jeho přítoků. Součástí lokality je PP Milhostovské mofety.

Mezi málo známou přírodní památku Slavkovského lesa patří Kynžvartský kámen. Najdeme jej nedaleko staré cesty spojující nádraží Lázně Kynžvart se samotným městem, severně od Lučního rybníka. Posláním přírodní památky je ochrana geologického fenoménu – žulového bloku s dokonale vyvinutými mikrotvary zvětrávání, které též nazýváme pseudoškrapy.

Impozantní městečko s bohatou historií založené roku 1214. V roce 1356 uděluje Karel IV. Kynžvartu městskou pečeť, která znázorňuje lva se štítem a třemi liliemi. V tomto období se v jejím okolí těžil cín. Od roku 1630 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Metternichů. V roce 1862 byl Kynžvart prohlášen lázeňským městem. V roce 1856 vypukl ve městě ničivý požár a značná část historických domů shořela.