Významná místa

Zachovalý bor na hadcovém podloží mezi Prameny a Sítinami je typickou ukázkou původních porostů borovice lesní (vogtlandského náhorního ekotypu) na serpentinitu.

Park Střed se nalézá v centru města mezi Masarykovou a Hlavní ulicí. V jeho areálu se nachází pomník židovským obyvatelům města, kteří museli uprchnout, případně byli odvlečeni před nebo v průběhu druhé světové války. Pomník byl odhalen v roce 2010 k výročí tzv. Křišťálové noci, kdy byla nacisty zničena řada synagog, včetně té mariánskolázeňské. Dále zde naleznete sousoší Čtvero ročních období od Z. Šimka.

Návštěvníci se zde mohou těšit nejen na výtvarná díla, ale také na filmové projekce věnované životu a tvorbě vystavujících umělců. Spojení architektury 19. století s moderním uměním vytváří jedinečnou atmosféru pro nezapomenutelný kulturní zážitek. Kurátorkou galerie je Alena Mrovcová.

Otevírací doba: denně 14:00–17:00

Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je nejvýznamnější historickou památkou této obce, ležící nedaleko Mariánských Lázní. V roce 2011 oslavila tato památka sto let. Jedná se o pseudorománskou stavbu, která byla postavena v letech 1908–1911 mariánskolázeňským stavitelem Josefem Forberichem.

Františkovy Lázně, nejmenší z měst západočeského trojúhelníku, leží v těsném sousedství s hranicemi SRN. Díky jednotné klasicistní architektuře lázeňských budov a pavilonů pramenů si Františkovy Lázně uchovaly kouzlo a atmosféru lázeňského místa z přelomu století.

Odpočívadlo dostalo svůj název v době vrcholícího romantismu v polovině 19. století. Jeho původní název byl „Ovčákova slast“ - tento název pochází z roku 1837. Nad odpočívadlem byl v roce 1847 postaven patrový vyhlídkový altán s elegantními sloupy, avšak již roku 1879 odtud pohledy na město zakrývaly vzrostlé stromy.

Asi dva kilometry jihojihovýchodně od města Bečov nad Teplou se nedaleko silnice na Chodov nachází přírodní památka, jež byla zřízena k ochraně skály, která je vypreparovaným čedičovým sopouchem s typickou sloupcovou odlučností.

Tradiční pohádková cesta byla obnovena u hotelu Krakonoš. Tvoří ji pískovcové sochy znázorňující motivy známých pohádek.

Impozantní městečko s bohatou historií založené roku 1214. V roce 1356 uděluje Karel IV. Kynžvartu městskou pečeť, která znázorňuje lva se štítem a třemi liliemi. V tomto období se v jejím okolí těžil cín. Od roku 1630 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Metternichů. V roce 1862 byl Kynžvart prohlášen lázeňským městem. V roce 1856 vypukl ve městě ničivý požár a značná část historických domů shořela.

Bílé povlaky pěny zdobí několik menších vodních ploch travou zarostlé mýtiny na pravém břehu říčky Teplé. V těchto místech se z útrob Země dostávají na povrch jedny z posledních připomínek kdysi mocné vulkanické činnosti, sirnato – uhličité výrony, které vytvářejí charakteristické bahenní krátery. Mnohé vývěry a četnou mineralizaci lze pozorovat též přímo v korytu říčky Teplé.

První písemné záznamy o Plané pocházejí z roku 1251. Město leželo na důležité obchodní cestě, která vedla z Norimberka přes Cheb dále do Čech. Původní osada stávala na úpatí Bohušova vrchu kolem románského kostela Petra a Pavla, který je nejstarší dochovanou stavební památkou v Plané.