Významná místa

Galerie Domu Chopin, nacházející se v historickém předním traktu Domu Chopin, nabízí návštěvníkům jedinečný zážitek spojený s uměním a kulturou. 

Kostel byl postaven v roce 1790 na místě dřívější obecní kapličky. První mše se konala o Štědrém večeru roku 1790. Interiér pozdně barokního kostela je jednoduchý.

Jedno z nejzápadnějších českých měst je rozloženo na březích řeky Ohře. Historické Chebsko bývalo nejprve součástí Svaté říše římské, v letech 1266–1275 ho opanoval český král Přemysl Otakar II., ale teprve od roku 1322 náleželo trvale k Českému království. Již na počátku 13. století měl Cheb vlastní městskou samosprávu, čímž se zařadil mezi nejstarší města na našem území.

Největší západočeské město ležící v místech, kde se stékají řeky Úhlava, Úslava, Mže a Radbuza a stává se z nich jediná řeka tekoucí dál pod názvem Berounka. Plzeň založil kolem roku 1295 král Václav II. a českému panovníkovi zůstali Plzeňští také vždy věrni. Do kulturních dějin se město zapsalo kromě jiného tím, že zde byla v roce 1468 vydána nejstarší česká tištěná kniha (Kronika trojánská).

Tuto stavbu dal postavit ředitel zdejšího divadla Julius Laska v roce 1909 na paměť své zemřelé matky. Jde o štíhlou stavbu v novogotickém slohu.

Reliktní bor na hadcovém podloží mezi obcemi Prameny a Mnichov.

Mělká kotlina mezi Vonšovským a Sooským potokem (u železniční stanice Nový Drahov 6 km sv. od Františkových Lázní) je rozdělena valem křemičitého písku na dvě části. V severní, která má odtok do Sooského potoka, vzniklo hluboké rašeliniště. V bezodtoké jižní části vzniklo mělké jezero. Bylo napájeno nejen dešťovou vodou, ale především vodou z četných minerálních pramenů.

Galerie v átriu hotelu Hvězda, vernisáž každé první úterý v měsíci, vstup volný.

Severovýchodní úbočí Lazurového vrchu, cca 1,5 km SSZ. od Michalových Hor. Suťové lesy s jedlí bělokorou a třešní ptačí na bazickém substrátu Lazurového vrchu mají zčásti až pralesní charakter. Vznikly zde však sekundárně po zániku středověkého hradu a po ještě pozdějším ukončení dolování krystalického vápence.

Pístovskou louku tvoří malá luční enkláva na okraji lesa v mírně zaříznutém údolí 1 km SV od Pístova. Vzhledem ke špatné dostupnosti území a jeho okrajovému umístěním mezi lesní porosty zde zůstal zachován biotop s mozaikou stanovišť podmáčených, mezofilních a podhorských luk s hojným výskytem vstavačovitých např. vemeníček zelenavý, vstavač kukačka, prstnatec májový a bradáček vejčitý.

Hřiště v klidném parku u nemocnice s prolézačkami a houpačkami, které je vhodné i pro ty nejmenší.

Naučná stezka na okraji lázeňského města nabízí přehled o geologické stavbě a rostlinných společenstvích Slavkovského lesa. Stezka se nachází ve svahu bukového lesa nad budovou Městského muzea. Provází expozicí ve volné přírodě ve svahu lesoparku, kam byly umístěny známé i vzácně se vyskytující horniny z vybraných lokalit Slavkovského lesa.