Významná místa

Přírodní skalní útvar v tzv. „Malém Švýcarsku“ je utvářen velkými balvany hrubozrnné žuly. Do útvaru je zasazena pamětní deska, připomínající návštěvu saského krále Friedricha Augusta II., který se v letech 1834 a 1835 v Mariánských Lázních věnoval výzkumům.

Bezesporu nejznámějším i nejvýraznějším výchozem žul karlovarského masivu jsou Svatošské skály, chráněné v NPP Jan Svatoš. Vystupují na severním okraji CHKO Slavkovský les, kde tvoří impozantní scenérii na levém svahu údolí Ohře, asi 2 km jz. od Doubí u Karlových Varů.

V celém Slavkovském lese nenajdete místa, jež by trpěla nedostatkem vláhy. Velmi často se na svých toulkách setkáte s nekonečným přeskakováním potoků i malých říček, stejně jako s rozlehlými mokřady. U jednoho takovéhoto pramene se nachází zvláště chráněné území, nazvané podle nedalekého vrchu Mokřady pod Vlčkem. Najdeme jej poblíž lázeňské obce s příznačným názvem Prameny.

Vyhlídka se nachází na plošině nad balvanitým skalním výchozem u hotelu Royal. Na tomto místě dříve stával zdobený dřevěný pavilon. Stavba byla zřízena v roce 1850 k poctě významného hosta Mariánských Lázní - místodržícího Čech barona Karla Mecséryho.

Říčka Teplá mezi Bečovem a Loutnovem, navazující úseky Otročínského, Pramenského a Mnichovského potoka, to místo se nachází 8-16 km severoseverovýchodně od Mariánských Lázní.

Reliktní bor na hadcovém podloží mezi obcemi Prameny a Mnichov.

Pomník se nachází na plošině nad ředitelstvím Léčebných lázní M.L. a.s.. Postaven byl v roce 1836 k poctě významného hosta, hraběte Ernesta von Waldstein ̶ Wartenberga. Ve Felbingerově kronice Mariánských Lázních je pomník vyobrazen s šedou mramorovou vázou, která stojí na podstavci s verši, opěvujícími dobrodiní hraběte k chudým. Hrabě zemřel v Mariánských Lázních v roce 1832. Repliku ozdobné vázy vytvořil v 60. letech V. Eibl. Za několik dní po osazení byla stržena.

Židovská obec v Mariánských Lázních existovala již roku 1824. Od roku 1861 zde měla špitál s modlitebnou. Židovský hřbitov u silnice směr Velká Hleďsebe byl založen roku 1875, předtím bývali zesnulí izraelité pochováni na židovských hřbitovech v okolí (Drmoul, Tachov, Kynžvart).

Naučná stezka na okraji lázeňského města nabízí přehled o geologické stavbě a rostlinných společenstvích Slavkovského lesa. Stezka se nachází ve svahu bukového lesa nad budovou Městského muzea. Provází expozicí ve volné přírodě ve svahu lesoparku, kam byly umístěny známé i vzácně se vyskytující horniny z vybraných lokalit Slavkovského lesa.

Památník se nachází na trase „Geologické stezky“. Dříve býval oplocen kovaným ozdobným plotem. Pietní areál doplňovala vstupní brána, kamenná sedátka a kamenný kříž. Na přírodních balvanech byly upevněny měděné destičky se jménem, rokem a místem umrtí vojáků i občanů Mariánských Lázní. Mezi uvedenými jmény jsou i potomci významných osobností z historie města.

Městské divadlo opírá svou existenci o téměř 150letou tradici. Svým příznivcům nabízí možnost setkávat se s divadelními soubory a herci i s význačnými hudebníky nadžánrové i klasické hudby z celé republiky. Malým divákům nabízí kouzlo bezprostředního kontaktu s živě hranou pohádkou.

Největší západočeské město ležící v místech, kde se stékají řeky Úhlava, Úslava, Mže a Radbuza a stává se z nich jediná řeka tekoucí dál pod názvem Berounka. Plzeň založil kolem roku 1295 král Václav II. a českému panovníkovi zůstali Plzeňští také vždy věrni. Do kulturních dějin se město zapsalo kromě jiného tím, že zde byla v roce 1468 vydána nejstarší česká tištěná kniha (Kronika trojánská).