Významná místa

Komorní hůrka je naše nejmladší sopka - byla v činnosti před 850 000 lety, dokonce se vyskytl i názor, že svoji činnost ukončila před pouhými 350 000 lety. Na svou slávu není nijak nápadná - je to nevysoký, částečně zalesněný kopeček mezi Chebem a Františkovými lázněmi. Nápadný kráterovitý útvar, který na něm najdeme, není ovšem původní kráter, ale starý lom.

Nasaďte si taneční boty a vyrazte do D-Clubu! Kromě klasických víkendových dance party, zde můžete narazit na přední české a slovenské hvězdy dance-music, rapu nebo popu.

Vyhledávané lázeňské středisko nesoucí jméno po svém zakladateli, císaři Karlu IV. Podle pověsti objevil prý císař zdejší léčivá zřídla při lovu na jelena. Voda z dvanácti teplých pramenů je dnes užívána k léčbě zažívacích chorob a poruch látkové výměny. Město kromě toho proslulo výrobou lázeňských oplatek, skla Moser, karlovarského porcelánu a Becherovky, ale také pořádáním mezinárodního filmového festivalu, na který se sem sjíždějí slavné filmové osobnosti z celého světa.

Pomník se nachází na plošině nad ředitelstvím Léčebných lázní M.L. a.s.. Postaven byl v roce 1836 k poctě významného hosta, hraběte Ernesta von Waldstein ̶ Wartenberga. Ve Felbingerově kronice Mariánských Lázních je pomník vyobrazen s šedou mramorovou vázou, která stojí na podstavci s verši, opěvujícími dobrodiní hraběte k chudým. Hrabě zemřel v Mariánských Lázních v roce 1832. Repliku ozdobné vázy vytvořil v 60. letech V. Eibl. Za několik dní po osazení byla stržena.

Městské divadlo opírá svou existenci o téměř 150letou tradici. Svým příznivcům nabízí možnost setkávat se s divadelními soubory a herci i s význačnými hudebníky nadžánrové i klasické hudby z celé republiky. Malým divákům nabízí kouzlo bezprostředního kontaktu s živě hranou pohádkou.

Rozhledna má název podle vrchu Hamelika, na kterém stojí. Říká se jí také rozhledna Panorama podle stejnojmenné kavárny. Stavba byla postavena stavitelem Fridrichem Zicklerem roku 1876.

Jedná se o dominantní kříž nad hotelem Nové lázně. Je to autentické místo, z kterého vnímaly pohled do lázeňského údolí takové osobnosti, jako J. W. Goethe, K. K. Reitenberger a V. Skalník. Právě odtud je město na dobových rytinách nejčastěji zachycováno.

Nad celou krajinou se vznáší podivný zápach. Vystupuje z malých puklin, kolem kterých neuvidíte žádného života. Vybledlé lebky hrabošů a lesního ptactva spolu s mnohým hmyzem ponuře zdobí tento ráz. Plyn, který se zde prodírá z hlubin Země nazýváme sirovodíkem. Je posledním zbytkem kdysi mohutné tektonické činnosti zdejší oblasti.

Necelé tři kilometry od centra Mariánských Lázní najdeme velmi cennou lokalitu Slavkovského lesa, přírodní rezervaci Prameniště Teplé. Rozkládá se v mělké pramenné pánvi říčky Teplé s řadou otevřených příkopů a se třemi rybníčky obklopenými podmáčenými loukami a s parkovými lesíky smrku a olše. Nejzajímavější jsou narezlé či tmavé močály. Tento zachovaný komplex biotopů je domovem řady vzácných druhů rostlin a živočichů.

Mezi málo známou přírodní památku Slavkovského lesa patří Kynžvartský kámen. Najdeme jej nedaleko staré cesty spojující nádraží Lázně Kynžvart se samotným městem, severně od Lučního rybníka. Posláním přírodní památky je ochrana geologického fenoménu – žulového bloku s dokonale vyvinutými mikrotvary zvětrávání, které též nazýváme pseudoškrapy.

Zachovalý bor na hadcovém podloží mezi Prameny a Sítinami je typickou ukázkou původních porostů borovice lesní (vogtlandského náhorního ekotypu) na serpentinitu.

Asi dva kilometry jihojihovýchodně od města Bečov nad Teplou se nedaleko silnice na Chodov nachází přírodní památka, jež byla zřízena k ochraně skály, která je vypreparovaným čedičovým sopouchem s typickou sloupcovou odlučností.