Významná místa

Tři křížky byly vztyčeny jako dík za vyléčení z nemoci roku 1859. Roste zde endemit rožec kuříčkolistý, který nelze nikde jinde na světě nalézt než v této rezervaci. Proto je na území rezervace vstup přísně zakázán.

Okolí Křížků a vůbec celé území mezi Prameny a Mnichovem je z přírodovědného hlediska jednou z nejzajímavějších oblastí v CHKO Slavkovský les. Nově zpřístupněná naučná stezka seznamuje s největším hadcovým komplexem v Čechách a zároveň s jednou z nejpozoruhodnějších lokalit v centrální části chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

První písemné záznamy o Plané pocházejí z roku 1251. Město leželo na důležité obchodní cestě, která vedla z Norimberka přes Cheb dále do Čech. Původní osada stávala na úpatí Bohušova vrchu kolem románského kostela Petra a Pavla, který je nejstarší dochovanou stavební památkou v Plané.

Františkovy Lázně, nejmenší z měst západočeského trojúhelníku, leží v těsném sousedství s hranicemi SRN. Díky jednotné klasicistní architektuře lázeňských budov a pavilonů pramenů si Františkovy Lázně uchovaly kouzlo a atmosféru lázeňského místa z přelomu století.

Přírodní skalní útvar v tzv. „Malém Švýcarsku“ je utvářen velkými balvany hrubozrnné žuly. Do útvaru je zasazena pamětní deska, připomínající návštěvu saského krále Friedricha Augusta II., který se v letech 1834 a 1835 v Mariánských Lázních věnoval výzkumům.

Bílé povlaky pěny zdobí několik menších vodních ploch travou zarostlé mýtiny na pravém břehu říčky Teplé. V těchto místech se z útrob Země dostávají na povrch jedny z posledních připomínek kdysi mocné vulkanické činnosti, sirnato – uhličité výrony, které vytvářejí charakteristické bahenní krátery. Mnohé vývěry a četnou mineralizaci lze pozorovat též přímo v korytu říčky Teplé.

Galerie Goethe se nachází v Městském muzeu Mariánské Lázně a každý měsíc se můžete těšit na novou výstavu.

Park u Lesního pramene se nachází v severní části města pod Třebízského ulicí. V parku se kromě pavilonu Lesního pramene nachází sousoší Goethe a Múza od německého sochaře Heindricha Drakeho z roku 1975, pamětní kámen spisovatele Václava Beneše Třebízského a plastika od Olbrama Zoubka, která zobrazuje tři múzy. Také zde stojí hudební pavilon, sloužící v letním období jako kavárna a prostor pro hudební vystoupení.

Soubor typických podmáčených a rašelinných luk Slavkovského lesa v těsném sousedství hadcového hřbetu „U tří křížů“ při silnici Prameny–Nová Ves. Naleziště vzácné drobné vrby borůvkovité.

Zachovalý bor na hadcovém podloží mezi Prameny a Sítinami je typickou ukázkou původních porostů borovice lesní (vogtlandského náhorního ekotypu) na serpentinitu.

Naučná stezka zavede návštěvníky ke čtyřem kyselkám: Jezevčí, Kančí, Liščí I. a Liščí II.. Kynžvartské kyselky, jak název napovídá, se nachází asi jeden kilometr od Lázní Kynžvart. Pokud se vydáte z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy, asi po kilometru minete na levé straně silnice informační tabuli, u které stezka začíná. Trasa je dlouhá přibližně 2 kilometry, cesty k pramenům jsou zpevněny dřevěnými chodníčky.

Mělká kotlina mezi Vonšovským a Sooským potokem (u železniční stanice Nový Drahov 6 km sv. od Františkových Lázní) je rozdělena valem křemičitého písku na dvě části. V severní, která má odtok do Sooského potoka, vzniklo hluboké rašeliniště. V bezodtoké jižní části vzniklo mělké jezero. Bylo napájeno nejen dešťovou vodou, ale především vodou z četných minerálních pramenů.