Významná místa

Pístovskou louku tvoří malá luční enkláva na okraji lesa v mírně zaříznutém údolí 1 km SV od Pístova. Vzhledem ke špatné dostupnosti území a jeho okrajovému umístěním mezi lesní porosty zde zůstal zachován biotop s mozaikou stanovišť podmáčených, mezofilních a podhorských luk s hojným výskytem vstavačovitých např. vemeníček zelenavý, vstavač kukačka, prstnatec májový a bradáček vejčitý.

Vyhledávané lázeňské středisko nesoucí jméno po svém zakladateli, císaři Karlu IV. Podle pověsti objevil prý císař zdejší léčivá zřídla při lovu na jelena. Voda z dvanácti teplých pramenů je dnes užívána k léčbě zažívacích chorob a poruch látkové výměny. Město kromě toho proslulo výrobou lázeňských oplatek, skla Moser, karlovarského porcelánu a Becherovky, ale také pořádáním mezinárodního filmového festivalu, na který se sem sjíždějí slavné filmové osobnosti z celého světa.

Tuto stavbu dal postavit ředitel zdejšího divadla Julius Laska v roce 1909 na paměť své zemřelé matky. Jde o štíhlou stavbu v novogotickém slohu.

Hřiště s trampolínou a lanovými herními prvky, které se nachází v parku u Hotelové školy.

Strážní hrad Hauenštejn pochází z druhé poloviny 13. století. Byl velkoryse rozšířen a upraven v neogotickém slohu v průběhu 19. století rodem Buquoyů. Staré šlechtické sídlo, které se nachází v nevšedním romantickém prostředí, nabízí návštěvníkům prohlídku celého areálu (tištěný průvodce) včetně gotických sklepení, rytířského sálu s původním vyřezávaným dřevěným stropem, hradní věže, zámecké kaple i rozlehlého horského zámeckého parku.

Vyhlídka se nachází na plošině nad balvanitým skalním výchozem u hotelu Royal. Na tomto místě dříve stával zdobený dřevěný pavilon. Stavba byla zřízena v roce 1850 k poctě významného hosta Mariánských Lázní - místodržícího Čech barona Karla Mecséryho.

Park je rozprostřen okolo tzv. "malé" kolonády Ferdinandova pramene. Kromě proskleného vývěru Ferdinandova pramene můžete obdivovat sochu dívky s květinou s názvem "Jaro" od V. Eibla. Pokud byste se vydali jižním směrem k Pavilónu Rudolfova pramene, narazíte na sousoší Milenci, které je dílem S. Nejdla.

Reliktní bor na hadcovém podloží mezi obcemi Prameny a Mnichov.

U domu dětí a mládeže se nachází několik hřišť. Před budovou jsou prolézačky a houpačky, v zadní části pak hřiště pro větší děti. Součástí areálu je i basketbalové hřiště a fit hřiště pro dospělé.

Asi dva kilometry jihojihovýchodně od města Bečov nad Teplou se nedaleko silnice na Chodov nachází přírodní památka, jež byla zřízena k ochraně skály, která je vypreparovaným čedičovým sopouchem s typickou sloupcovou odlučností.

Naučná stezka na okraji lázeňského města nabízí přehled o geologické stavbě a rostlinných společenstvích Slavkovského lesa. Stezka se nachází ve svahu bukového lesa nad budovou Městského muzea. Provází expozicí ve volné přírodě ve svahu lesoparku, kam byly umístěny známé i vzácně se vyskytující horniny z vybraných lokalit Slavkovského lesa.