Významná místa

Přírodní skalní útvar v tzv. „Malém Švýcarsku“ je utvářen velkými balvany hrubozrnné žuly. Do útvaru je zasazena pamětní deska, připomínající návštěvu saského krále Friedricha Augusta II., který se v letech 1834 a 1835 v Mariánských Lázních věnoval výzkumům.

Strážní hrad Hauenštejn pochází z druhé poloviny 13. století. Byl velkoryse rozšířen a upraven v neogotickém slohu v průběhu 19. století rodem Buquoyů. Staré šlechtické sídlo, které se nachází v nevšedním romantickém prostředí, nabízí návštěvníkům prohlídku celého areálu (tištěný průvodce) včetně gotických sklepení, rytířského sálu s původním vyřezávaným dřevěným stropem, hradní věže, zámecké kaple i rozlehlého horského zámeckého parku.

Skalníkovy sady jsou dominantou města, která patří turisty k nejvyhledávanějším. Byly vybudovány v závěru 19. století společně s městem.

Říčka Teplá mezi Bečovem a Loutnovem, navazující úseky Otročínského, Pramenského a Mnichovského potoka, to místo se nachází 8-16 km severoseverovýchodně od Mariánských Lázní.

Dominantní vyhlídka se nachází na vrcholu Žižkova vrchu (Špičáku). Místo bylo pojmenováno na počest pruského krále Bedřicha Viléma IV., který v Mariánských Lázních pokládal v červnu 1857 základní kámen k oltáři evangelického kostela. Vyhlídku představoval novogotický pavilon s působivou sloupovou halou. Bývával odtud překrásný pohled do Tachovské brázdy a na hřeben Českého lesa.

V roce 1849 byl v Mariánských Lázních postaven pomník, připomínající pobyty J. W. Goetha v tomto městě. V roce 1999 byl pomník renovován do dnešní podoby. Do podstavce je vytesán text z jeho „Poutníkových nočních písní“.

Památný strom smrk ztepilý rostl severozápadně od Mariánských Lázní mezi alejí Svobody a alejí Smetany. Stáří smrku bylo odhadováno na 200 let. Majestátný strom měřil v obvodu kmene 450 cm a byl vysoký 39 m. K jeho vzklíčení zřejmě došlo okolo roku 1818, kdy byly Mariánské Lázně vyhlášeny veřejnými lázněmi. V březnu roku 2017 neodolal silnému větru a spadl. Padlý strom zůstává jako chráněný a tak ho lze nadále obdivovat.

Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je nejvýznamnější historickou památkou této obce, ležící nedaleko Mariánských Lázní. V roce 2011 oslavila tato památka sto let. Jedná se o pseudorománskou stavbu, která byla postavena v letech 1908–1911 mariánskolázeňským stavitelem Josefem Forberichem.

Římskokatolický děkanský kostel byl postaven v letech 1844–1848 v historizujícím novobyzantském slohu.

Původně barokní sídlo nechal v letech 1821–36 rakouský kancléř von Metternich přestavět na empírový zámek. Stavbu projektoval stavitel italského původu Pietro Nobile. V zámku se nachází jedna z nejcennějších zámeckých knihoven v Čechách.

Necelé tři kilometry od centra Mariánských Lázní najdeme velmi cennou lokalitu Slavkovského lesa, přírodní rezervaci Prameniště Teplé. Rozkládá se v mělké pramenné pánvi říčky Teplé s řadou otevřených příkopů a se třemi rybníčky obklopenými podmáčenými loukami a s parkovými lesíky smrku a olše. Nejzajímavější jsou narezlé či tmavé močály. Tento zachovaný komplex biotopů je domovem řady vzácných druhů rostlin a živočichů.

Nejvýznamnější památkou Kladrub, nacházejícím se nad údolím řeky Úhlavky, je bývalý benediktýnský klášter. První zmínky o vsi Kladruby, ležící původně v okolí dnešního hřbitova, zaznamenává již opis zakládací listiny kláštera datovaný kolem roku 1115.