Významná místa

Dominantní vyhlídka se nachází na vrcholu Žižkova vrchu (Špičáku). Místo bylo pojmenováno na počest pruského krále Bedřicha Viléma IV., který v Mariánských Lázních pokládal v červnu 1857 základní kámen k oltáři evangelického kostela. Vyhlídku představoval novogotický pavilon s působivou sloupovou halou. Bývával odtud překrásný pohled do Tachovské brázdy a na hřeben Českého lesa.

Tradiční pohádková cesta byla obnovena u hotelu Krakonoš. Tvoří ji pískovcové sochy znázorňující motivy známých pohádek.

Galerie v átriu hotelu Hvězda, vernisáž každé první úterý v měsíci, vstup volný.

Původně barokní sídlo nechal v letech 1821–36 rakouský kancléř von Metternich přestavět na empírový zámek. Stavbu projektoval stavitel italského původu Pietro Nobile. V zámku se nachází jedna z nejcennějších zámeckých knihoven v Čechách.

Vyhledávané lázeňské středisko nesoucí jméno po svém zakladateli, císaři Karlu IV. Podle pověsti objevil prý císař zdejší léčivá zřídla při lovu na jelena. Voda z dvanácti teplých pramenů je dnes užívána k léčbě zažívacích chorob a poruch látkové výměny. Město kromě toho proslulo výrobou lázeňských oplatek, skla Moser, karlovarského porcelánu a Becherovky, ale také pořádáním mezinárodního filmového festivalu, na který se sem sjíždějí slavné filmové osobnosti z celého světa.

Největší západočeské město ležící v místech, kde se stékají řeky Úhlava, Úslava, Mže a Radbuza a stává se z nich jediná řeka tekoucí dál pod názvem Berounka. Plzeň založil kolem roku 1295 král Václav II. a českému panovníkovi zůstali Plzeňští také vždy věrni. Do kulturních dějin se město zapsalo kromě jiného tím, že zde byla v roce 1468 vydána nejstarší česká tištěná kniha (Kronika trojánská).

Bezesporu nejznámějším i nejvýraznějším výchozem žul karlovarského masivu jsou Svatošské skály, chráněné v NPP Jan Svatoš. Vystupují na severním okraji CHKO Slavkovský les, kde tvoří impozantní scenérii na levém svahu údolí Ohře, asi 2 km jz. od Doubí u Karlových Varů.

Kilometr severně od vesnice Michalovy Hory nalezneme vývěr přírodní uhličité vody - jedné z nejznámějších kyselek Slavkovského lesa – Čiperku. Tento pramen vyvěrá na pravé straně starého náhonu již zaniklého Lazurového mlýna, cca 100 metrů před jeho vyústěním do Kosího potoka.

Zachovalý bor na hadcovém podloží mezi Prameny a Sítinami je typickou ukázkou původních porostů borovice lesní (vogtlandského náhorního ekotypu) na serpentinitu.

Mělká kotlina mezi Vonšovským a Sooským potokem (u železniční stanice Nový Drahov 6 km sv. od Františkových Lázní) je rozdělena valem křemičitého písku na dvě části. V severní, která má odtok do Sooského potoka, vzniklo hluboké rašeliniště. V bezodtoké jižní části vzniklo mělké jezero. Bylo napájeno nejen dešťovou vodou, ale především vodou z četných minerálních pramenů.

Tuto stavbu dal postavit ředitel zdejšího divadla Julius Laska v roce 1909 na paměť své zemřelé matky. Jde o štíhlou stavbu v novogotickém slohu.

Pozůstatek třetihorního vulkanismu s významnými geomorfologickými jevy, nejvyšší vrchol Tepelské plošiny u Ovesných Kladrub. Výrazný stolový vrch se zachovalými květnatými bučinami, významná vegetace, zvláště mechová společenstva.