Významná místa

Strážní hrad Hauenštejn pochází z druhé poloviny 13. století. Byl velkoryse rozšířen a upraven v neogotickém slohu v průběhu 19. století rodem Buquoyů. Staré šlechtické sídlo, které se nachází v nevšedním romantickém prostředí, nabízí návštěvníkům prohlídku celého areálu (tištěný průvodce) včetně gotických sklepení, rytířského sálu s původním vyřezávaným dřevěným stropem, hradní věže, zámecké kaple i rozlehlého horského zámeckého parku.

Rozhledna má název podle vrchu Hamelika, na kterém stojí. Říká se jí také rozhledna Panorama podle stejnojmenné kavárny. Stavba byla postavena stavitelem Fridrichem Zicklerem roku 1876.

Františkovy Lázně, nejmenší z měst západočeského trojúhelníku, leží v těsném sousedství s hranicemi SRN. Díky jednotné klasicistní architektuře lázeňských budov a pavilonů pramenů si Františkovy Lázně uchovaly kouzlo a atmosféru lázeňského místa z přelomu století.

V roce 1973 byla provedena prohlídka území „Hadcová skalka u Nové Vsi“. Jak se dnes dočteme z tehdejšího zápisu, byla tato lokalita považována za jednu z nejvzácnějších v celém okolí. Lokalita obsahuje velmi hojné zastoupení vzácných a chráněných druhů rostlin (Erica carnea, Chamaebuxus alpestris, Asplenium adulterinum, Asplenium cuneifolium a další) a představuje vůbec nejlépe vyvinuté hadcové společenstvo serpentinového okrsku Slavkovského lesa.

Kolonáda Ferdinandova pramene se nalézá v Úšovickém parku. Podobně jako ostatní kolonády v Mariánských Lázních i tato vznikla na popud opata Reitenbergera v letech 1826 - 1827.

Skalní ostroh nad údolím Ohře na vrcholu Šemnické skály (644 m n. m.) nad obcí Šemnice. Strmá znělcová skaliska se smíšeným porostem, hnízdiště výra. Výrazný znělcový skalní výchoz je zčásti porostlý suťovým lesem přirozeného charakteru. Kromě javorů, lípy srdčité a dubu zimního vzácně najdeme i jilm horský a jedli bělokorou. Z vrcholu výhled do údolí řeky Ohře a na hřeben Krušných hor.

Kilometr severně od vesnice Michalovy Hory nalezneme vývěr přírodní uhličité vody - jedné z nejznámějších kyselek Slavkovského lesa – Čiperku. Tento pramen vyvěrá na pravé straně starého náhonu již zaniklého Lazurového mlýna, cca 100 metrů před jeho vyústěním do Kosího potoka.

Impozantní městečko s bohatou historií založené roku 1214. V roce 1356 uděluje Karel IV. Kynžvartu městskou pečeť, která znázorňuje lva se štítem a třemi liliemi. V tomto období se v jejím okolí těžil cín. Od roku 1630 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Metternichů. V roce 1862 byl Kynžvart prohlášen lázeňským městem. V roce 1856 vypukl ve městě ničivý požár a značná část historických domů shořela.

Park Střed se nalézá v centru města mezi Masarykovou a Hlavní ulicí. V jeho areálu se nachází pomník židovským obyvatelům města, kteří museli uprchnout, případně byli odvlečeni před nebo v průběhu druhé světové války. Pomník byl odhalen v roce 2010 k výročí tzv. Křišťálové noci, kdy byla nacisty zničena řada synagog, včetně té mariánskolázeňské. Dále zde naleznete sousoší Čtvero ročních období od Z. Šimka.

Zachovalý bor na hadcovém podloží mezi Prameny a Sítinami je typickou ukázkou původních porostů borovice lesní (vogtlandského náhorního ekotypu) na serpentinitu.

Mezi málo známou přírodní památku Slavkovského lesa patří Kynžvartský kámen. Najdeme jej nedaleko staré cesty spojující nádraží Lázně Kynžvart se samotným městem, severně od Lučního rybníka. Posláním přírodní památky je ochrana geologického fenoménu – žulového bloku s dokonale vyvinutými mikrotvary zvětrávání, které též nazýváme pseudoškrapy.