Významná místa

Park je rozprostřen okolo tzv. "malé" kolonády Ferdinandova pramene. Kromě proskleného vývěru Ferdinandova pramene můžete obdivovat sochu dívky s květinou s názvem "Jaro" od V. Eibla. Pokud byste se vydali jižním směrem k Pavilónu Rudolfova pramene, narazíte na sousoší Milenci, které je dílem S. Nejdla.

Návštěvníci se zde mohou těšit nejen na výtvarná díla, ale také na filmové projekce věnované životu a tvorbě vystavujících umělců. Spojení architektury 19. století s moderním uměním vytváří jedinečnou atmosféru pro nezapomenutelný kulturní zážitek. Kurátorkou galerie je Alena Mrovcová.

Otevírací doba: denně 14:00–17:00

Nad celou krajinou se vznáší podivný zápach. Vystupuje z malých puklin, kolem kterých neuvidíte žádného života. Vybledlé lebky hrabošů a lesního ptactva spolu s mnohým hmyzem ponuře zdobí tento ráz. Plyn, který se zde prodírá z hlubin Země nazýváme sirovodíkem. Je posledním zbytkem kdysi mohutné tektonické činnosti zdejší oblasti.

Bílé povlaky pěny zdobí několik menších vodních ploch travou zarostlé mýtiny na pravém břehu říčky Teplé. V těchto místech se z útrob Země dostávají na povrch jedny z posledních připomínek kdysi mocné vulkanické činnosti, sirnato – uhličité výrony, které vytvářejí charakteristické bahenní krátery. Mnohé vývěry a četnou mineralizaci lze pozorovat též přímo v korytu říčky Teplé.

Rozhledna má název podle vrchu Hamelika, na kterém stojí. Říká se jí také rozhledna Panorama podle stejnojmenné kavárny. Stavba byla postavena stavitelem Fridrichem Zicklerem roku 1876.

Park Střed se nalézá v centru města mezi Masarykovou a Hlavní ulicí. V jeho areálu se nachází pomník židovským obyvatelům města, kteří museli uprchnout, případně byli odvlečeni před nebo v průběhu druhé světové války. Pomník byl odhalen v roce 2010 k výročí tzv. Křišťálové noci, kdy byla nacisty zničena řada synagog, včetně té mariánskolázeňské. Dále zde naleznete sousoší Čtvero ročních období od Z. Šimka.

Kilometr severně od vesnice Michalovy Hory nalezneme vývěr přírodní uhličité vody - jedné z nejznámějších kyselek Slavkovského lesa – Čiperku. Tento pramen vyvěrá na pravé straně starého náhonu již zaniklého Lazurového mlýna, cca 100 metrů před jeho vyústěním do Kosího potoka.

Komorní hůrka je naše nejmladší sopka - byla v činnosti před 850 000 lety, dokonce se vyskytl i názor, že svoji činnost ukončila před pouhými 350 000 lety. Na svou slávu není nijak nápadná - je to nevysoký, částečně zalesněný kopeček mezi Chebem a Františkovými lázněmi. Nápadný kráterovitý útvar, který na něm najdeme, není ovšem původní kráter, ale starý lom.

Skupina sirouhličitých plynných výronů u Milhostova. Přírodní památka je vyhlášena k ochraně sirouhličitých plynných vývěrů – mofet. Ty tvoří misky různé hloubky z kterých uniká plyn a prozrazují se svým zápachem v okolí. Mofety též působí jako drobné pasti, ve kterých nalézají smrt drobní obratlovci a brouci. Některé mofety jsou po celý rok zaplněné vodou, některé jsou vyschlé a jejich dno je nažloutlé od vysrážených sirných sloučenin. Lokalita se rozkládá 0,5 km JJV od obce Rájov a 0,5 km V od obce Martinov. Jedná se údolí horního a středního toku Jilmového potoka a jeho přítoků. Součástí lokality je PP Milhostovské mofety.

Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je nejvýznamnější historickou památkou této obce, ležící nedaleko Mariánských Lázní. V roce 2011 oslavila tato památka sto let. Jedná se o pseudorománskou stavbu, která byla postavena v letech 1908–1911 mariánskolázeňským stavitelem Josefem Forberichem.

Tři křížky byly vztyčeny jako dík za vyléčení z nemoci roku 1859. Roste zde endemit rožec kuříčkolistý, který nelze nikde jinde na světě nalézt než v této rezervaci. Proto je na území rezervace vstup přísně zakázán.

Mezi málo známou přírodní památku Slavkovského lesa patří Kynžvartský kámen. Najdeme jej nedaleko staré cesty spojující nádraží Lázně Kynžvart se samotným městem, severně od Lučního rybníka. Posláním přírodní památky je ochrana geologického fenoménu – žulového bloku s dokonale vyvinutými mikrotvary zvětrávání, které též nazýváme pseudoškrapy.