Významná místa

Park Střed se nalézá v centru města mezi Masarykovou a Hlavní ulicí. V jeho areálu se nachází pomník židovským obyvatelům města, kteří museli uprchnout, případně byli odvlečeni před nebo v průběhu druhé světové války. Pomník byl odhalen v roce 2010 k výročí tzv. Křišťálové noci, kdy byla nacisty zničena řada synagog, včetně té mariánskolázeňské. Dále zde naleznete sousoší Čtvero ročních období od Z. Šimka.

Vyhledávané lázeňské středisko nesoucí jméno po svém zakladateli, císaři Karlu IV. Podle pověsti objevil prý císař zdejší léčivá zřídla při lovu na jelena. Voda z dvanácti teplých pramenů je dnes užívána k léčbě zažívacích chorob a poruch látkové výměny. Město kromě toho proslulo výrobou lázeňských oplatek, skla Moser, karlovarského porcelánu a Becherovky, ale také pořádáním mezinárodního filmového festivalu, na který se sem sjíždějí slavné filmové osobnosti z celého světa.

Památník se nachází na trase „Geologické stezky“. Dříve býval oplocen kovaným ozdobným plotem. Pietní areál doplňovala vstupní brána, kamenná sedátka a kamenný kříž. Na přírodních balvanech byly upevněny měděné destičky se jménem, rokem a místem umrtí vojáků i občanů Mariánských Lázní. Mezi uvedenými jmény jsou i potomci významných osobností z historie města.

Kostel byl postaven pro evangelické lázeňské hosty v letech 1853–1857 z veřejné sbírky německých evangelíků pod patronací a za přispění pruského krále Bedřicha Viléma IV., jenž byl 24. 6. 1857 přítomen slavnostnímu vysvěcení.

Tuto stavbu dal postavit ředitel zdejšího divadla Julius Laska v roce 1909 na paměť své zemřelé matky. Jde o štíhlou stavbu v novogotickém slohu.

Kostel byl postaven v roce 1790 na místě dřívější obecní kapličky. První mše se konala o Štědrém večeru roku 1790. Interiér pozdně barokního kostela je jednoduchý.

Naučná stezka na okraji lázeňského města nabízí přehled o geologické stavbě a rostlinných společenstvích Slavkovského lesa. Stezka se nachází ve svahu bukového lesa nad budovou Městského muzea. Provází expozicí ve volné přírodě ve svahu lesoparku, kam byly umístěny známé i vzácně se vyskytující horniny z vybraných lokalit Slavkovského lesa.

Komorní hůrka je naše nejmladší sopka - byla v činnosti před 850 000 lety, dokonce se vyskytl i názor, že svoji činnost ukončila před pouhými 350 000 lety. Na svou slávu není nijak nápadná - je to nevysoký, částečně zalesněný kopeček mezi Chebem a Františkovými lázněmi. Nápadný kráterovitý útvar, který na něm najdeme, není ovšem původní kráter, ale starý lom.

Galerie Domu Chopin, nacházející se v historickém předním traktu Domu Chopin, nabízí návštěvníkům jedinečný zážitek spojený s uměním a kulturou. 

Impozantní městečko s bohatou historií založené roku 1214. V roce 1356 uděluje Karel IV. Kynžvartu městskou pečeť, která znázorňuje lva se štítem a třemi liliemi. V tomto období se v jejím okolí těžil cín. Od roku 1630 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Metternichů. V roce 1862 byl Kynžvart prohlášen lázeňským městem. V roce 1856 vypukl ve městě ničivý požár a značná část historických domů shořela.

Mělká kotlina mezi Vonšovským a Sooským potokem (u železniční stanice Nový Drahov 6 km sv. od Františkových Lázní) je rozdělena valem křemičitého písku na dvě části. V severní, která má odtok do Sooského potoka, vzniklo hluboké rašeliniště. V bezodtoké jižní části vzniklo mělké jezero. Bylo napájeno nejen dešťovou vodou, ale především vodou z četných minerálních pramenů.