Významná místa

Kostel byl postaven v roce 1790 na místě dřívější obecní kapličky. První mše se konala o Štědrém večeru roku 1790. Interiér pozdně barokního kostela je jednoduchý.

Skalní ostroh nad údolím Ohře na vrcholu Šemnické skály (644 m n. m.) nad obcí Šemnice. Strmá znělcová skaliska se smíšeným porostem, hnízdiště výra. Výrazný znělcový skalní výchoz je zčásti porostlý suťovým lesem přirozeného charakteru. Kromě javorů, lípy srdčité a dubu zimního vzácně najdeme i jilm horský a jedli bělokorou. Z vrcholu výhled do údolí řeky Ohře a na hřeben Krušných hor.

Kolonáda Ferdinandova pramene se nalézá v Úšovickém parku. Podobně jako ostatní kolonády v Mariánských Lázních i tato vznikla na popud opata Reitenbergera v letech 1826 - 1827.

Tradiční pohádková cesta byla obnovena u hotelu Krakonoš. Tvoří ji pískovcové sochy znázorňující motivy známých pohádek.

Pozůstatek třetihorního vulkanismu s významnými geomorfologickými jevy, nejvyšší vrchol Tepelské plošiny u Ovesných Kladrub. Výrazný stolový vrch se zachovalými květnatými bučinami, významná vegetace, zvláště mechová společenstva.

Pomník se nachází na plošině nad ředitelstvím Léčebných lázní M.L. a.s.. Postaven byl v roce 1836 k poctě významného hosta, hraběte Ernesta von Waldstein ̶ Wartenberga. Ve Felbingerově kronice Mariánských Lázních je pomník vyobrazen s šedou mramorovou vázou, která stojí na podstavci s verši, opěvujícími dobrodiní hraběte k chudým. Hrabě zemřel v Mariánských Lázních v roce 1832. Repliku ozdobné vázy vytvořil v 60. letech V. Eibl. Za několik dní po osazení byla stržena.

Pístovskou louku tvoří malá luční enkláva na okraji lesa v mírně zaříznutém údolí 1 km SV od Pístova. Vzhledem ke špatné dostupnosti území a jeho okrajovému umístěním mezi lesní porosty zde zůstal zachován biotop s mozaikou stanovišť podmáčených, mezofilních a podhorských luk s hojným výskytem vstavačovitých např. vemeníček zelenavý, vstavač kukačka, prstnatec májový a bradáček vejčitý.

Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je nejvýznamnější historickou památkou této obce, ležící nedaleko Mariánských Lázní. V roce 2011 oslavila tato památka sto let. Jedná se o pseudorománskou stavbu, která byla postavena v letech 1908–1911 mariánskolázeňským stavitelem Josefem Forberichem.

Tuto stavbu dal postavit ředitel zdejšího divadla Julius Laska v roce 1909 na paměť své zemřelé matky. Jde o štíhlou stavbu v novogotickém slohu.

Naučná stezka na okraji lázeňského města nabízí přehled o geologické stavbě a rostlinných společenstvích Slavkovského lesa. Stezka se nachází ve svahu bukového lesa nad budovou Městského muzea. Provází expozicí ve volné přírodě ve svahu lesoparku, kam byly umístěny známé i vzácně se vyskytující horniny z vybraných lokalit Slavkovského lesa.

Skalníkovy sady jsou dominantou města, která patří turisty k nejvyhledávanějším. Byly vybudovány v závěru 19. století společně s městem.

Asi dva kilometry jihojihovýchodně od města Bečov nad Teplou se nedaleko silnice na Chodov nachází přírodní památka, jež byla zřízena k ochraně skály, která je vypreparovaným čedičovým sopouchem s typickou sloupcovou odlučností.