Významná místa

Strážní hrad Hauenštejn pochází z druhé poloviny 13. století. Byl velkoryse rozšířen a upraven v neogotickém slohu v průběhu 19. století rodem Buquoyů. Staré šlechtické sídlo, které se nachází v nevšedním romantickém prostředí, nabízí návštěvníkům prohlídku celého areálu (tištěný průvodce) včetně gotických sklepení, rytířského sálu s původním vyřezávaným dřevěným stropem, hradní věže, zámecké kaple i rozlehlého horského zámeckého parku.

Pístovskou louku tvoří malá luční enkláva na okraji lesa v mírně zaříznutém údolí 1 km SV od Pístova. Vzhledem ke špatné dostupnosti území a jeho okrajovému umístěním mezi lesní porosty zde zůstal zachován biotop s mozaikou stanovišť podmáčených, mezofilních a podhorských luk s hojným výskytem vstavačovitých např. vemeníček zelenavý, vstavač kukačka, prstnatec májový a bradáček vejčitý.

Naučná stezka Lázeňské lesy je pestrou směsicí různých témat. Je zaměřena na lázeňství, historii, geologii, hornictví, lesnictví, zoologii, botaniku, ekologii. Na více než 5 km lesních cest na vás čeká 23 zastavení plných zajímavých informací.

Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je nejvýznamnější historickou památkou této obce, ležící nedaleko Mariánských Lázní. V roce 2011 oslavila tato památka sto let. Jedná se o pseudorománskou stavbu, která byla postavena v letech 1908–1911 mariánskolázeňským stavitelem Josefem Forberichem.

Naučná stezka zavede návštěvníky ke čtyřem kyselkám: Jezevčí, Kančí, Liščí I. a Liščí II.. Kynžvartské kyselky, jak název napovídá, se nachází asi jeden kilometr od Lázní Kynžvart. Pokud se vydáte z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy, asi po kilometru minete na levé straně silnice informační tabuli, u které stezka začíná. Trasa je dlouhá přibližně 2 kilometry, cesty k pramenům jsou zpevněny dřevěnými chodníčky.

Bezesporu nejznámějším i nejvýraznějším výchozem žul karlovarského masivu jsou Svatošské skály, chráněné v NPP Jan Svatoš. Vystupují na severním okraji CHKO Slavkovský les, kde tvoří impozantní scenérii na levém svahu údolí Ohře, asi 2 km jz. od Doubí u Karlových Varů.

Přirozený borovicový porost na jihovýchodním svahu Planého vrchu s obnaženými hadcovými skalami, částečně narušenými zaniklým malým kamenolomem, ukrývá vzácnou botanickou lokalitu. Chráněné druhy rostlin a živočichů zde mohou žít nerušeně, pod ochranou vyhlášené přírodní rezervace Planý vrch. Milovník přírody ji nalezne 9 kilometrů SSV od Mariánských Lázní a asi 1,5 kilometru východně od Pramenů.

Římskokatolický děkanský kostel byl postaven v letech 1844–1848 v historizujícím novobyzantském slohu.

Galerie Goethe se nachází v Městském muzeu Mariánské Lázně a každý měsíc se můžete těšit na novou výstavu.

Hřiště s trampolínou a lanovými herními prvky, které se nachází v parku u Hotelové školy.

Kolonáda Ferdinandova pramene se nalézá v Úšovickém parku. Podobně jako ostatní kolonády v Mariánských Lázních i tato vznikla na popud opata Reitenbergera v letech 1826 - 1827.

V celém Slavkovském lese nenajdete místa, jež by trpěla nedostatkem vláhy. Velmi často se na svých toulkách setkáte s nekonečným přeskakováním potoků i malých říček, stejně jako s rozlehlými mokřady. U jednoho takovéhoto pramene se nachází zvláště chráněné území, nazvané podle nedalekého vrchu Mokřady pod Vlčkem. Najdeme jej poblíž lázeňské obce s příznačným názvem Prameny.