22. března 2021, na Světový den vody, proběhl v Mariánských Lázních online webinář Prameny Mariánských Lázní. Včera. Dnes. Zítra. Jak řekla organizátorka webináře a jeho moderátorka, ředitelka KIS Barbora Tintěrová, cílem webináře je přilákat více českých hostů do Mariánek a zároveň připomenout rodinné stříbro krajů – léčivou vodu.
Webináře se zúčastnili tři hosté: lékař hotelu Nové Lázně Dr. Pavel Knára, odbornice na balneologii Bc. Veronika Heinze (Všetečková) a Ing. arch. Ludmila Míková, která je odbornicí na architekturu a historii města.
V rámci webináře byla prodiskutována témata jako léčebné účinky pramenů, kouzelná příroda lázeňského města, která léčí a podporuje duševní zdraví člověka, či unikátní architektura pavilonů pramenů.
Pavel Knára seznámil účastníky webináře s léčivými účinky nejznámějších lázeňských pramenů, kterých je mimochodem více než sto. Jen některé se ale využívají k léčení, hodně se liší svým chemickým složením, proto je nutné pitnou kúru vždy konzultovat s lékařem. Nejznámějším pramenem v Mariánkách je pramen Křížový, který se využívá při léčbě žlučníku, jater a slinivky a proti zácpě. Lesní pramen má očišťující efekt a hodí se při léčbě onemocnění horních cest dýchacích, rozpouští hlen a příznivě působí na překyselený žaludek. Pramen Rudolfův obsahuje velké množství vápníku, který posiluje zuby a kosti, a hořčíku, jenž je zas dobrý proti únavě a depresím. Léčí rovněž záněty močových cest. Lidé také vyhledávají železitý Ambrožův pramen, který hodně pil J. W. Goethe.
Veronika Heinze, která se už více než patnáct let věnuje metodice celostní medicíny a rozvoji nových terapií na bázi naturopatie, ve své přednášce na webináři doplnila povídání pana doktora o obrovské energii vody a její přírodní síle, jež inspirovala mnohé známé spisovatele a umělce, kteří jezdili do Mariánek. Paní balneoložka připomenula knihu rakouského filozofa Viktora Schanbergera Tajuplná a léčivá síla vody, jež obsahuje nejdůležitější texty legendami opředeného autora, průkopníka výzkumu vody. Ve svých spisech odkrývá úplně nový obraz pralátky vody a nové stránky jejího výzkumu. Autor například uvádí: „Jen příroda může a smí být naší mistrovskou učitelkou. Vzorec H2O zahrnuje pouze určitý úsek z oblasti vody; daleko větší a rozsáhlejší území toho, co všechno lze chápat pod pojmem voda, však ponechává nezmapováno.“ Veronika Heinze uvedla, že jedna ze studií říká, že voda má paměť a napojuje na sebe informace. To znamená, že v tomto smyslu si máme nesmírně vážit vody, kterou pijeme.
Ing. Ludmila Míková, architektka, malířka a odbornice na historii architektury Mariánských Lázní a zároveň zaměstnankyně Informačního centra města, hovořila o pavilónech, kolonádách, altánech a glorietech postavených vedle mariánskolázeňských pramenů. Altány vznikaly u pramenů, které lidi znali a používali ještě dlouho před tím, než se Mariánské Lázně staly známým lázeňským městem. Původně byly altány dřevěné, potom na jejich místě začali stavět architekti nádherné kolonády. Asi nejvíce je známá působivá architektura Křížového pramene, Rudolfova a Ferdinandova pramene či Lesního pramene. K historii města vždycky patřily rituály spojené s vodou. Například na jaře se slavilo otevírání studánek, ve dnešní době probíhá otevírání lázeňské sezony, které je spojeno se svěcením pramenů.