Významná místa

Tradiční pohádková cesta byla obnovena u hotelu Krakonoš. Tvoří ji pískovcové sochy znázorňující motivy známých pohádek.

Dominantní vyhlídka se nachází na vrcholu Žižkova vrchu (Špičáku). Místo bylo pojmenováno na počest pruského krále Bedřicha Viléma IV., který v Mariánských Lázních pokládal v červnu 1857 základní kámen k oltáři evangelického kostela. Vyhlídku představoval novogotický pavilon s působivou sloupovou halou. Bývával odtud překrásný pohled do Tachovské brázdy a na hřeben Českého lesa.

Říčka Teplá mezi Bečovem a Loutnovem, navazující úseky Otročínského, Pramenského a Mnichovského potoka, to místo se nachází 8-16 km severoseverovýchodně od Mariánských Lázní.

Park Střed se nalézá v centru města mezi Masarykovou a Hlavní ulicí. V jeho areálu se nachází pomník židovským obyvatelům města, kteří museli uprchnout, případně byli odvlečeni před nebo v průběhu druhé světové války. Pomník byl odhalen v roce 2010 k výročí tzv. Křišťálové noci, kdy byla nacisty zničena řada synagog, včetně té mariánskolázeňské. Dále zde naleznete sousoší Čtvero ročních období od Z. Šimka.

Františkovy Lázně, nejmenší z měst západočeského trojúhelníku, leží v těsném sousedství s hranicemi SRN. Díky jednotné klasicistní architektuře lázeňských budov a pavilonů pramenů si Františkovy Lázně uchovaly kouzlo a atmosféru lázeňského místa z přelomu století.

Okolí Křížků a vůbec celé území mezi Prameny a Mnichovem je z přírodovědného hlediska jednou z nejzajímavějších oblastí v CHKO Slavkovský les. Nově zpřístupněná naučná stezka seznamuje s největším hadcovým komplexem v Čechách a zároveň s jednou z nejpozoruhodnějších lokalit v centrální části chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

V celém Slavkovském lese nenajdete místa, jež by trpěla nedostatkem vláhy. Velmi často se na svých toulkách setkáte s nekonečným přeskakováním potoků i malých říček, stejně jako s rozlehlými mokřady. U jednoho takovéhoto pramene se nachází zvláště chráněné území, nazvané podle nedalekého vrchu Mokřady pod Vlčkem. Najdeme jej poblíž lázeňské obce s příznačným názvem Prameny.

Kolonáda Ferdinandova pramene se nalézá v Úšovickém parku. Podobně jako ostatní kolonády v Mariánských Lázních i tato vznikla na popud opata Reitenbergera v letech 1826 - 1827.

Impozantní městečko s bohatou historií založené roku 1214. V roce 1356 uděluje Karel IV. Kynžvartu městskou pečeť, která znázorňuje lva se štítem a třemi liliemi. V tomto období se v jejím okolí těžil cín. Od roku 1630 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Metternichů. V roce 1862 byl Kynžvart prohlášen lázeňským městem. V roce 1856 vypukl ve městě ničivý požár a značná část historických domů shořela.

Bílé povlaky pěny zdobí několik menších vodních ploch travou zarostlé mýtiny na pravém břehu říčky Teplé. V těchto místech se z útrob Země dostávají na povrch jedny z posledních připomínek kdysi mocné vulkanické činnosti, sirnato – uhličité výrony, které vytvářejí charakteristické bahenní krátery. Mnohé vývěry a četnou mineralizaci lze pozorovat též přímo v korytu říčky Teplé.

Park je rozprostřen okolo tzv. "malé" kolonády Ferdinandova pramene. Kromě proskleného vývěru Ferdinandova pramene můžete obdivovat sochu dívky s květinou s názvem "Jaro" od V. Eibla. Pokud byste se vydali jižním směrem k Pavilónu Rudolfova pramene, narazíte na sousoší Milenci, které je dílem S. Nejdla.

Mezi málo známou přírodní památku Slavkovského lesa patří Kynžvartský kámen. Najdeme jej nedaleko staré cesty spojující nádraží Lázně Kynžvart se samotným městem, severně od Lučního rybníka. Posláním přírodní památky je ochrana geologického fenoménu – žulového bloku s dokonale vyvinutými mikrotvary zvětrávání, které též nazýváme pseudoškrapy.