Významná místa

Pístovskou louku tvoří malá luční enkláva na okraji lesa v mírně zaříznutém údolí 1 km SV od Pístova. Vzhledem ke špatné dostupnosti území a jeho okrajovému umístěním mezi lesní porosty zde zůstal zachován biotop s mozaikou stanovišť podmáčených, mezofilních a podhorských luk s hojným výskytem vstavačovitých např. vemeníček zelenavý, vstavač kukačka, prstnatec májový a bradáček vejčitý.

Impozantní městečko s bohatou historií založené roku 1214. V roce 1356 uděluje Karel IV. Kynžvartu městskou pečeť, která znázorňuje lva se štítem a třemi liliemi. V tomto období se v jejím okolí těžil cín. Od roku 1630 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Metternichů. V roce 1862 byl Kynžvart prohlášen lázeňským městem. V roce 1856 vypukl ve městě ničivý požár a značná část historických domů shořela.

Jedno z nejzápadnějších českých měst je rozloženo na březích řeky Ohře. Historické Chebsko bývalo nejprve součástí Svaté říše římské, v letech 1266–1275 ho opanoval český král Přemysl Otakar II., ale teprve od roku 1322 náleželo trvale k Českému království. Již na počátku 13. století měl Cheb vlastní městskou samosprávu, čímž se zařadil mezi nejstarší města na našem území.

Přírodní skalní útvar v tzv. „Malém Švýcarsku“ je utvářen velkými balvany hrubozrnné žuly. Do útvaru je zasazena pamětní deska, připomínající návštěvu saského krále Friedricha Augusta II., který se v letech 1834 a 1835 v Mariánských Lázních věnoval výzkumům.

Naučná stezka zavede návštěvníky ke čtyřem kyselkám: Jezevčí, Kančí, Liščí I. a Liščí II.. Kynžvartské kyselky, jak název napovídá, se nachází asi jeden kilometr od Lázní Kynžvart. Pokud se vydáte z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy, asi po kilometru minete na levé straně silnice informační tabuli, u které stezka začíná. Trasa je dlouhá přibližně 2 kilometry, cesty k pramenům jsou zpevněny dřevěnými chodníčky.

Od roku 2018 byl rozšířen D-Club o druhou Live Stage v komplexu budovy Dyleň. Klub Vám nabízí zajímavý program českých i zahraničních interpretů.

V roce 1973 byla provedena prohlídka území „Hadcová skalka u Nové Vsi“. Jak se dnes dočteme z tehdejšího zápisu, byla tato lokalita považována za jednu z nejvzácnějších v celém okolí. Lokalita obsahuje velmi hojné zastoupení vzácných a chráněných druhů rostlin (Erica carnea, Chamaebuxus alpestris, Asplenium adulterinum, Asplenium cuneifolium a další) a představuje vůbec nejlépe vyvinuté hadcové společenstvo serpentinového okrsku Slavkovského lesa.

Soubor typických podmáčených a rašelinných luk Slavkovského lesa v těsném sousedství hadcového hřbetu „U tří křížů“ při silnici Prameny–Nová Ves. Naleziště vzácné drobné vrby borůvkovité.

Galerie v átriu hotelu Hvězda, vernisáž každé první úterý v měsíci, vstup volný.

Bílé povlaky pěny zdobí několik menších vodních ploch travou zarostlé mýtiny na pravém břehu říčky Teplé. V těchto místech se z útrob Země dostávají na povrch jedny z posledních připomínek kdysi mocné vulkanické činnosti, sirnato – uhličité výrony, které vytvářejí charakteristické bahenní krátery. Mnohé vývěry a četnou mineralizaci lze pozorovat též přímo v korytu říčky Teplé.

Františkovy Lázně, nejmenší z měst západočeského trojúhelníku, leží v těsném sousedství s hranicemi SRN. Díky jednotné klasicistní architektuře lázeňských budov a pavilonů pramenů si Františkovy Lázně uchovaly kouzlo a atmosféru lázeňského místa z přelomu století.

Skalní ostroh nad údolím Ohře na vrcholu Šemnické skály (644 m n. m.) nad obcí Šemnice. Strmá znělcová skaliska se smíšeným porostem, hnízdiště výra. Výrazný znělcový skalní výchoz je zčásti porostlý suťovým lesem přirozeného charakteru. Kromě javorů, lípy srdčité a dubu zimního vzácně najdeme i jilm horský a jedli bělokorou. Z vrcholu výhled do údolí řeky Ohře a na hřeben Krušných hor.