Soos

Takové podmínky vyhovovaly jednobuněčným řasám - rozsivkám. Rozsivky si tvoří křemičité dvoudílné schránky. Vypadají jako malé krabičky – mají víko a dno. Žijí jak ve sladkých vodách, tak i v moři. Během roku mají dvě období rozvoje – na jaře a na podzim. Na dně se tak každý rok usadí dvě vrstvičky zvláštní usazeniny – křemeliny. Na Soosu tak vznikl uprostřed vyklenutý křemelinový štít o mocnosti několika metrů. Zajímavá je i přítomnost mořských rozsivek, které u nás jinde nenajdeme.

Jezero již dávno zaniklo, ale minerální prameny a vývěry plynného kysličníku uhličitého prorazily křemelinový štít a fungují dodnes. Vývěry vypadají jako malé krátery široké až 80 cm o hloubce několika desítek cm. Z některých se sykotem uniká plynný kysličník uhličitý (odborníci takové útvary nazývají mofety), jiné tvoří nepravé bahenní sopky, ve kterých bublá voda a bahno. Za dešťů se zaplňují vodou, za mrazů kolem nich vznikají ledové pyramidy a sloupy.

Půda je zde prosycena solemi z minerálních pramenů a za sucha se pokrývá krystalky bílé Glauberovy soli, červenavě zbarvenými kysličníky železa a žlutavými a zelenavými krystalky různých síranů. Obsah soli je tak velký, že na části území prakticky nerostou žádné rostliny, jinde jen takové, které toto prostředí snáší. Na Soosu byly dva větší prameny podchyceny a můžeme je proto i ochutnat. Zejména Císařský pramen je vynikající. Jeho jímka je nově upravena.