Významná místa

Rozhledna má název podle vrchu Hamelika, na kterém stojí. Říká se jí také rozhledna Panorama podle stejnojmenné kavárny. Stavba byla postavena stavitelem Fridrichem Zicklerem roku 1876.

Přírodní skalní útvar v tzv. „Malém Švýcarsku“ je utvářen velkými balvany hrubozrnné žuly. Do útvaru je zasazena pamětní deska, připomínající návštěvu saského krále Friedricha Augusta II., který se v letech 1834 a 1835 v Mariánských Lázních věnoval výzkumům.

Vyhledávané lázeňské středisko nesoucí jméno po svém zakladateli, císaři Karlu IV. Podle pověsti objevil prý císař zdejší léčivá zřídla při lovu na jelena. Voda z dvanácti teplých pramenů je dnes užívána k léčbě zažívacích chorob a poruch látkové výměny. Město kromě toho proslulo výrobou lázeňských oplatek, skla Moser, karlovarského porcelánu a Becherovky, ale také pořádáním mezinárodního filmového festivalu, na který se sem sjíždějí slavné filmové osobnosti z celého světa.

Hřiště s trampolínou a lanovými herními prvky, které se nachází v parku u Hotelové školy.

Město se starobylým hradem ležící nad údolím řeky Ohře mezi Karlovými Vary a Sokolovem. Loketský hrad založil některý z českých králů počátkem 13. století ve strategické poloze poblíž zemských hranic. Do obecného povědomí vstoupil zejména jako místo, kde Jan Lucemburský věznil svého tříletého syna, pozdějšího císaře Karla IV.

Park u Lesního pramene se nachází v severní části města pod Třebízského ulicí. V parku se kromě pavilonu Lesního pramene nachází sousoší Goethe a Múza od německého sochaře Heindricha Drakeho z roku 1975, pamětní kámen spisovatele Václava Beneše Třebízského a plastika od Olbrama Zoubka, která zobrazuje tři múzy. Také zde stojí hudební pavilon, sloužící v letním období jako kavárna a prostor pro hudební vystoupení.

Skalní ostroh nad údolím Ohře na vrcholu Šemnické skály (644 m n. m.) nad obcí Šemnice. Strmá znělcová skaliska se smíšeným porostem, hnízdiště výra. Výrazný znělcový skalní výchoz je zčásti porostlý suťovým lesem přirozeného charakteru. Kromě javorů, lípy srdčité a dubu zimního vzácně najdeme i jilm horský a jedli bělokorou. Z vrcholu výhled do údolí řeky Ohře a na hřeben Krušných hor.

Vyhlídka se nachází na plošině nad balvanitým skalním výchozem u hotelu Royal. Na tomto místě dříve stával zdobený dřevěný pavilon. Stavba byla zřízena v roce 1850 k poctě významného hosta Mariánských Lázní - místodržícího Čech barona Karla Mecséryho.

Největší západočeské město ležící v místech, kde se stékají řeky Úhlava, Úslava, Mže a Radbuza a stává se z nich jediná řeka tekoucí dál pod názvem Berounka. Plzeň založil kolem roku 1295 král Václav II. a českému panovníkovi zůstali Plzeňští také vždy věrni. Do kulturních dějin se město zapsalo kromě jiného tím, že zde byla v roce 1468 vydána nejstarší česká tištěná kniha (Kronika trojánská).

Kostel byl postaven pro evangelické lázeňské hosty v letech 1853–1857 z veřejné sbírky německých evangelíků pod patronací a za přispění pruského krále Bedřicha Viléma IV., jenž byl 24. 6. 1857 přítomen slavnostnímu vysvěcení.

Odpočívadlo dostalo svůj název v době vrcholícího romantismu v polovině 19. století. Jeho původní název byl „Ovčákova slast“ - tento název pochází z roku 1837. Nad odpočívadlem byl v roce 1847 postaven patrový vyhlídkový altán s elegantními sloupy, avšak již roku 1879 odtud pohledy na město zakrývaly vzrostlé stromy.