Významná místa

Hlavní lázeňská kolonáda nebo také Kolonáda Maxima Gorkého patří neodmyslitelně k symbolům Mariánských Lázní. Kolonáda je historickou památkou českého lázeňství.

Koupaliště „Lido“ leží v krásné přírodní scenérii Mariánských Lázní, cca 2 km od centra města, přímo uprostřed lesů. K dispozici je písčitá i travnatá pláž, půjčovna loděk, šlapadel a badmintonu, stolní tenis, nohejbalové a volejbalové hřiště, kurty pro plážový volejbal, lehátka, kiosek s občerstvením, chatky, stany, kabinky, sprchy. V roce 2014 koupaliště ,,Lido" prošlo rekonstrukcí hráze.

Necelých 9 km severně od Mariánských Lázní se nachází jedno z nejkrásnějších míst na Chebsku, rybník a lovecký zámeček Kladská v centru nejcennějšího území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Klášter premonstrátů v Teplé byl založen v roce 1193 blahoslaveným Hroznatou, českým šlechticem. Nejstarší, dodnes dochovanou, architektonickou částí je románsko-gotický trojlodní halový kostel „Zvěstování Páně“.

Přírodní park u Prelátova pramene nebo také "hravý pramen" nabízí vyžití především pro děti. Můžete si zde opéct buřty nebo vyzkoušet opičí dráhu, prolézačky a další atrakce.

Krytý plavecký bazén v Mariánských Lázních nabízí návštěvníkům k dispozici plavecký bazén 25 metrů a dětský bazén. Z dalších služeb lze potom využít ohřívárnu, vířivky, kadeřnictví, masáže a bar.

Přírodní skalní útvar v tzv. „Malém Švýcarsku“ je utvářen velkými balvany hrubozrnné žuly. Do útvaru je zasazena pamětní deska, připomínající návštěvu saského krále Friedricha Augusta II., který se v letech 1834 a 1835 v Mariánských Lázních věnoval výzkumům.

Nejvýznamnější památkou Kladrub, nacházejícím se nad údolím řeky Úhlavky, je bývalý benediktýnský klášter. První zmínky o vsi Kladruby, ležící původně v okolí dnešního hřbitova, zaznamenává již opis zakládací listiny kláštera datovaný kolem roku 1115.

Asi dva kilometry jihojihovýchodně od města Bečov nad Teplou se nedaleko silnice na Chodov nachází přírodní památka, jež byla zřízena k ochraně skály, která je vypreparovaným čedičovým sopouchem s typickou sloupcovou odlučností.

Bezesporu nejznámějším i nejvýraznějším výchozem žul karlovarského masivu jsou Svatošské skály, chráněné v NPP Jan Svatoš. Vystupují na severním okraji CHKO Slavkovský les, kde tvoří impozantní scenérii na levém svahu údolí Ohře, asi 2 km jz. od Doubí u Karlových Varů.

Severovýchodní úbočí Lazurového vrchu, cca 1,5 km SSZ. od Michalových Hor. Suťové lesy s jedlí bělokorou a třešní ptačí na bazickém substrátu Lazurového vrchu mají zčásti až pralesní charakter. Vznikly zde však sekundárně po zániku středověkého hradu a po ještě pozdějším ukončení dolování krystalického vápence.

Návštěvníci se zde mohou těšit nejen na výtvarná díla, ale také na filmové projekce věnované životu a tvorbě vystavujících umělců. Spojení architektury 19. století s moderním uměním vytváří jedinečnou atmosféru pro nezapomenutelný kulturní zážitek. Kurátorkou galerie je Alena Mrovcová.

Otevírací doba: denně 14:00–17:00