Významná místa

Přírodní park u Prelátova pramene nebo také "hravý pramen" nabízí vyžití především pro děti. Můžete si zde opéct buřty nebo vyzkoušet opičí dráhu, prolézačky a další atrakce.

Necelých 9 km severně od Mariánských Lázní se nachází jedno z nejkrásnějších míst na Chebsku, rybník a lovecký zámeček Kladská v centru nejcennějšího území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Krytý plavecký bazén v Mariánských Lázních nabízí návštěvníkům k dispozici plavecký bazén 25 metrů a dětský bazén. Z dalších služeb lze potom využít ohřívárnu, vířivky, kadeřnictví, masáže a bar.

Koupaliště „Lido“ leží v krásné přírodní scenérii Mariánských Lázní, cca 2 km od centra města, přímo uprostřed lesů. K dispozici je písčitá i travnatá pláž, půjčovna loděk, šlapadel a badmintonu, stolní tenis, nohejbalové a volejbalové hřiště, kurty pro plážový volejbal, lehátka, kiosek s občerstvením, chatky, stany, kabinky, sprchy. V roce 2014 koupaliště ,,Lido" prošlo rekonstrukcí hráze.

Klášter premonstrátů v Teplé byl založen v roce 1193 blahoslaveným Hroznatou, českým šlechticem. Nejstarší, dodnes dochovanou, architektonickou částí je románsko-gotický trojlodní halový kostel „Zvěstování Páně“.

Hlavní lázeňská kolonáda nebo také Kolonáda Maxima Gorkého patří neodmyslitelně k symbolům Mariánských Lázní. Kolonáda je historickou památkou českého lázeňství.

Dominantní vyhlídka se nachází na vrcholu Žižkova vrchu (Špičáku). Místo bylo pojmenováno na počest pruského krále Bedřicha Viléma IV., který v Mariánských Lázních pokládal v červnu 1857 základní kámen k oltáři evangelického kostela. Vyhlídku představoval novogotický pavilon s působivou sloupovou halou. Bývával odtud překrásný pohled do Tachovské brázdy a na hřeben Českého lesa.

Římskokatolický děkanský kostel byl postaven v letech 1844–1848 v historizujícím novobyzantském slohu.

Hřiště s trampolínou a lanovými herními prvky, které se nachází v parku u Hotelové školy.

Pomník se nachází na plošině nad ředitelstvím Léčebných lázní M.L. a.s.. Postaven byl v roce 1836 k poctě významného hosta, hraběte Ernesta von Waldstein ̶ Wartenberga. Ve Felbingerově kronice Mariánských Lázních je pomník vyobrazen s šedou mramorovou vázou, která stojí na podstavci s verši, opěvujícími dobrodiní hraběte k chudým. Hrabě zemřel v Mariánských Lázních v roce 1832. Repliku ozdobné vázy vytvořil v 60. letech V. Eibl. Za několik dní po osazení byla stržena.

Jedná se o dominantní kříž nad hotelem Nové lázně. Je to autentické místo, z kterého vnímaly pohled do lázeňského údolí takové osobnosti, jako J. W. Goethe, K. K. Reitenberger a V. Skalník. Právě odtud je město na dobových rytinách nejčastěji zachycováno.

Tuto stavbu dal postavit ředitel zdejšího divadla Julius Laska v roce 1909 na paměť své zemřelé matky. Jde o štíhlou stavbu v novogotickém slohu.