Oficiální turistický portál města Mariánské Lázně
Právě prohlížíte

Lazurový vrch

Severovýchodní úbočí Lazurového vrchu, cca 1,5 km SSZ. od Michalových Hor. Suťové lesy s jedlí bělokorou a třešní ptačí na bazickém substrátu Lazurového vrchu mají zčásti až pralesní charakter. Vznikly zde však sekundárně po zániku středověkého hradu a po ještě pozdějším ukončení dolování krystalického vápence.

Základní informace

Kategorie

Přírodní rezervace

Nadmořská výška

530 - 620 m.n.m.

Výměra zvláště chráněného území

23,15 ha

Základní charakteristika

Pestré území příkrých svahů se suťovými lesy a pastvinami propojené nivou Kosího potoka.

Geologie

Epidotický amfibolit s polohami krystalických vápenců a kvatrérní písčito-hlinité sedimenty.

Geomorfologie

Svahy Lazurového a Kamenného vrchu spadající do údolí Kosího potoka a niva Kosího potoka. Území přírodní památky Lazurový vrch je protkáno množstvím různě rozsáhlých důlních děl po historické těžbě krystalinického vápence. Území náleží do geomorfologického celku Tepelská vrchovina (podcelku Bezdružická vrchovina, okrsek Michalohorská vrchovina).

Květena

Ze vzácnějších druhů zde nalezneme samorostlík klasnatý, vraní oko čtyřlisté, lesní druhy vstavačovitých, kruštík širolistý a hlístník hnízdák. Vlhké portály starých štol se zelenají řadou vzácných bazifilních mechorostů, např. druhy z rodu klaminka a kápěnka.

Důvod ochrany

Výchozy a důlní práce v okolí Lazurového vrchu poskytují jednu z nejlepších příležitostí ke studiu vnitřní stavby mariánskolázenského komplexu z hlediska jeho látkové a strukturní heterogenity. Je zde možnost studovat vztah dvou látkově a metamorfně odchylných jednotek budovaných metabazity s polohami krystalických vápenců, který má zásadní vliv na pochopení stavby MLC a v širším měřítku i vztahu jednotek při hranici saxothuringika a moldanubika s. l. Zároveň je zde možno studovat i deformační projevy spjaté s vznikem vnitřní stavby MLC ve vztahu k metamorfním procesům. Z hlediska ložiskové geologie jsou zajímavé polohy vápenců, ojedinělé svým výskytem i charakterem v této části Českého masivu, případně jejich mineralizace. Historicky a montanisticky cenné objekty po podzemním dobývaní vápence byly zmiňovány již v roce 1660 (Weidl, Urban, Hammer 1896).

Právě prohlížíte
Karlovarský krajŽivý krajCzechtourismKudyznudy
Nastavení soukromí a cookies 🍪

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

Následující volbou souhlasíte s našimi zásady ochrany osobních údajů a cookies. Svá nastavení můžete kdykoli změnit.

Přizpůsobit