Официальный туристический портал города
Вы находитесь здесь

Johann Josef Nehr

5.5.2022 | Významná výročí

8.května 1752, tedy před 270 lety, se narodil v Teplé zakladatel Mariánských Lázní Josef Jan Nehr. Historikové jej nazývají medicínským otcem Mariánských Lázní. Studoval na pražské Karlově univerzitě, kde v roce 1778 promoval.

Od roku 1779 začal působit jako klášterní lékař v premonstrátském klášteře v Teplé, ke kterému patřily i Mariánské Lázně. Tehdy přesvědčil opata tepelského kláštera Karla Kašpara Reitenbergera, aby spolu s několika svými spolubratry zkusil lázeňskou kúru. Nehr totiž zjistil, že pokud je mariánskolázeňská kyselka podávaná v malém množství vícekrát během dne, pak zklidňuje trávení a přidává i chuť k jídlu. Navíc také provedl chemickou analýzu, na jejímž základě se rozhodl pro využití zdejší vody k léčebným procedurám. Jakmile se přesvědčil o její léčivé síle, začal usilovat o založení lázní. Když neuspěl, postavil u Křížového pramene z vlastních prostředků lázeňský dům Zlatá koule. (Pojmenoval ho podle své milované ženy Františky, rozené Kugelové). Hned první sezona v roce 1808 byla úspěšná. Nehrův dům i okolní stavení byly přeplněny.

J.J. Nehr zkoumal léčivé prameny, způsoby léčení a až do konce života (13.9. 1820) pracoval jako lékař. Napsal první knihu o Mariánských Lázních a dožil se vyhlášení místa otevřenými lázněmi (1818). Na jeho životní přínos navázali opat tepelského kláštera K.K. Reitenberger a v medicíně doktor K.J. Heidler. Vznikem lázní se doktoru Nehrovi splnil životní sen.
Takto Josef Nehr popisuje své pocity z Mariánských Lázní, když je navštívil poprvé: V roce 1779 jsem spatřil poprvé jako nastávající ordinárius kláštera Teplá tuto krajinu bohatou na prameny. Jak jsem užasl, když jsem vstoupil do pustého údolí, kolem dokola obklopeného a pevně sevřeného strmými vrchy a temnými lesy, kde tyto prameny vyplavovaly tak bohatě svou léčivou vodu! Všechno, co člověk viděl, vzbuzovalo strach, nevoli a odpor. Vrchy a doliny, vodopády a bažiny, kamenné a písečné pahorky, ztrouchnivělé pařezy a vývratě se tu střídaly v nepřetržitém sledu. Kromě jedné staré dřevěné chýše hrozící spadnutím, ve které stály na ohništi zazděny dva železné kotle k získávání Glauberovy soli, kterou tak bohatě vyplavoval Křížový pramen, a kromě jediného, rovněž dřevěného, hrubého prastarého ohrazení Křížového pramene nenalézal člověk nic, co by udělaly lidské ruce.

Ve své knížce napsal slova, která dodnes zná každý obyvatel Mariánských Lázní a která jsou i dobrým mottem pro město: „Protože život každého člověka má nedocenitelnou hodnotu, věřím, že by podstatně přispělo, kdyby zdraví třebas jen jednomu jedinému člověku bylo zde navráceno a jeho život na delší dobu prodloužen.“

Zásluhou zdejšího lékaře A. Danzera byla roku 1857 na počest celoživotnímu neúnavnému úsilí Dr. Josefa Johanna Nehra odhalena ve sloupové hale Křížového pramene bronzová busta, jenž je dílem Emanuela Maxe z Prahy, do bronzu byla odlita Burgschmidem v Řezně, na které je napsáno: Johann Josef Nehr – medicinský zakladatel lázní.
A v roce 1866 nazvaly Mariánské Lázně po Dr. J.J. Nehrovi uličku, kde postavil svůj slavný lázeňský dům Zlatá koule.

Další aktuality

Nastavení soukromí a cookies 🍪

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

Následující volbou souhlasíte s našimi zásady ochrany osobních údajů a cookies. Svá nastavení můžete kdykoli změnit.

Přizpůsobit