Albert Schweitzer (1875 - 1965)
Světoznámý lékař, filozof a humanista. Nositel Nobelovy ceny za mír, odpůrce jaderných zbraní. Původně doktor filosofie a docent teologie na univerzitě ve Štrasburku. Založil a v l. 1912 - 1965 vedl proslulé nemocnice v africkém Lambaréné (dnes v Gabunu). Pro zajištění jejich provozu podnikal přednášková a koncertní turné po světě. Během jednoho z nich navštívil i Mariánské Lázně, kde 17. ledna 1923 za velkého zájmu veřejnosti uspořádal varhanní koncert v evangelickém kostele. Ubytován byl v Üšovicích v domě č.p. 162 Biarritz (v Zeyerově ulici č. l).
Antonín Dvořák (1841 - 1904)
Český hudební skladatel, spoluzakladatel novodobé české národní hudby. Zprvu působil jako varhaník, violista a učitel hudby, později jako skladatel a ředitel konzervatoří v Praze a v New Yorku. Přítel J. Brahmse, který rozpoznal jeho talent a v počátcích ho podporoval. Úspěšně působil v USA a Velké Británii, dostalo se mu mnoha zahraničních ocenění. Autor oper Jakobín, Čert a Káča, Rusalka, cyklu Slovanské tance atd. Do Mariánských Lázní se přijel podívat v srpnu 1875 cestou z Karlových Varů na zámek Sychrov v severních Čechách.
Edward VII. (1841 - 1910)
Panovník Spojeného království Velké Británie a Irska v l. 1901 - 1910. Syn královny Viktorie. Jako dlouholetý následník trůnu často cestoval po světě, mnohdy v zájmu zahraniční politiky své země. V jeho době byla Velká Británie přední průmyslovou a koloniální velmocí, diplomaticky i vojensky prosazující svůj vliv ve všech světadílech. Za Edwardovy vlády opustila tradiční politiku "skvělé izolace" a sblížila se s Japonskem, Francií a Ruskem. Tím se v předvečer 1. světové války vřadila mezi mocnosti pozdější Dohody. Mariánské Lázně Edward navštívil devětkrát jako "lord Renfrew" či vévoda z Lancasteru avšak jeho inkognito zde bylo známo. Přijížděl vždy v srpnu a byl ubytován v hotelu Klinger č.p. 36 (r. 1897, dnes zbořen) nebo v hotelu Stadt Weimar/Kavkaz č. p. 9 na Goethově náměstí, (v l. 1899 a 1903 - 1909) . V r. 904 se zde setkal s rakouským císařem Františkem Josefem I., v r. 1907 tu jednal s ruským ministrem zahraničí Izvplským a francouzským premiérem Clemenceuem, r. 1908 s bulharským knížetem Ferdinandem.
Ema Destinová (Emilie Pavlína Kittlová, 1878 - 1930)
Vynikající česká operní pěvkyně - sopranistka. Členka Dvorní opery v Berlíně a Metropolitní opery v New Yorku, čestná členka Národního divadla v Praze. Vystupovala m. j. v Bayreuthu, Paříži, Londýně, Washingtonu, Chicagu, San Franciscu atd. v operách Smetany, Webera, Wagnera, Verdiho, Pucciniho, R. Strausse a j. Po triumfu v londýnské Cover Garden (s Enricem Carusem v Leoncavallových Komediantech) vystoupila 3. srpna 1904 v Mariánských Lázních s německým klavíristou Arthurem Hochmannem na koncertu ve Společenském domě Casino (tehdy Kursaal) u Nových lázní.
František Josef I. (1830 - 1916)
Předposlední rakouský císař. Během jeho dlouhé vlády (1848 - 1916) se podunajská habsburská říše změnila v konstituční monarchii, částečně federativní (Rakousko-Uhersko, od r. 1867). Z feudálniho státu se vyvinula ve stát průmyslově agrární. Neúspěšné války s Francii (1859) a Pruskem (1866) znamenaly ztrátu vlivu v Itálii a Německu, která byla kompenzována imperiální politikou na Balkáně. Velmocenské ambice a spojenectví s Německou říší vehnaly monarchii do l. svetove války. Ta přivodila její zánik m.j. v důsledku neochoty provést radikálni vnitřní reformy, směřující k poskytnutí širší autonomie ovládaným národům. Po krachu vídeňské burzy (1873 a krátké hospodářske depresi nastalo období vnitřní konsolidace a prosperity, jež trvalo do l. světové války. Tato "belle epoque" přinesla konjunkturu a rozmach i Mariánským Lázním, které František Josef povýšil na město již r. 1865. Císař navštívil Mariánské Lázně dvakrát: Poprvé 5. září 1847 jako 17letý arcivévoda s mladšimi bratry Ferdinandem Maxmiliánem (pozdějším mexickým Císařem) a Karlem Ludvíkem. Tehdy byli s doprovodem ubytováni v Klingerově hostinci č.p. 36 (zbořeno - areál Arnika). Podruhé se zde císař 16. srpna 1904 setkal s anglickým králem Edwardem VII. Ubytován byl ve vile č.p. 33 (Luginsland, dnes Lil v Anglické ulici) a 17. 8. odjel do Karlových Varů.
Franz Kafka (1883 - 1924)
Friedrich Nietzsche (1844 - 1900)
Německý iracionalistický filozof. Pedagogicky působil jako filolog a filozof v Německu a Švýcarsku. Byl hluboce ovlivněn filozofií A. Schopenhauera a hudbou R. Wagnera. Jeho mnohaleté zdravotní problémy vyvrcholily duševní nemocí v závěru života. Po jarním ozdravném pobytu v Benátkách se v létě 1880 léčil v Mariánských Lázních. Zde byl od 6. 7. nejméně do 23. 8. 1880 ubytován v Ušovicích v domě Eremitage. V něm se 19. 7. 1880 stal svědkem policejní razie na skupinu penězokazů, k níž patřil i nájemce domu, jeho ubytovatel Franz Maneth.
Gustav Mahler (1860 - 1911)
Rakouský hudební skladatel a dirigent. Rodák z Čech. Žák skladatele A. Brucknera. Působil v Městských divadlech vPraze, Lipsku a Hamburku. Postupně zastával funkce ředitele Královské opery v Budapešti a Dvorní opery ve Vídni. Pohostinsky působil v USA. Spolupracoval s předními hudebními interprety své doby, m.j. s Emou Destinnovou. Složil řadu symfonií, propagoval českou hudbu v zahraničí. V Mariánských Lázních pobýval od 28. července 1889 v domě č. p. 52 (Englischer Hof/Sofia na Hlavní třídě).
Henrik Ibsen (1828 - 1906)
Norský dramatik světoveho věhlasu. Zakladatel moderního psychologicko-realistického dramatu. Postupně byl dramaturgem, režisérem a ředitelem divadel v Bergenu a v Oslo. Nespokojen s poměry ve vlasti žil v l. 1864-1892 v dobrovolném exilu v Itálii a v Německu. Tam napsal sve nejhodnotnější hry, které kritizovaly různé podoby společenské přetvářky, nespravedlnosti a falešné morálky (dramata Peer Gynt, Opory společnosti, Nora, Nepřítel lidu, Divoká kachna, Hedda Gablerová aj.) Ovlivnil řadu světových dramatiků. V Mariánských Lázních měl pobývat v r. 1899, avšak o jeho pobytu zde neni nic bližšího známo. Jeho jméno nese ulice poblíž Křížového pramene.
Johann Strauss (1825 - 1899)
Populární rakouský hudební skladatel, "král valčíku". Syn stejnojmenného hudebního skladatele a kapelníka. Autor téměř 500 opusů - taneční a koncertní hudby - l opery a l6 operet. Od 19 let vedl vlastní orchestr, s nímž dosáhl svétových úspěchů. Jeho tvorbu oceňovali Brahms, Rubinstein, Verdi, Wagner. V Mariánských Lázních pobýval s rodinou v l. 1890 (v č. p. 123 hotel Casino/Pelnář) a l89l (v č.p. 124 vila Něva/Vesna - oba domy v Ruské ulici). Po zprávě o jeho smrti uctilo zdejší divadlo jeho památku a dílo uvedením operety Netopýr 8. 6. 1899.
Johannes Urzidil (1896 - 1970)
Josefina Gallmeyerová (1838 - 1884)
Vídeňská operetní subreta,v 60. a 70. letech 19. stol. velmi populární. Pocházela z hereckého prostředí. Excelovala zejména ve fraškách J. N. Nestroye a ve vídeňských inscenacích operet J. Offenbacha a F. von Suppé. Temperamentní představitelka lidových hrdinek, hovořících vídeňským dialektem. Krátce hereckou partnerkou A. Girardiho. V osobním životě nešťastná, zemřela v chudobě. Mariánské Lázně navštívila v l. 1874 (ubytována v č.p. 78 Stadt Frankfurt/Romania v Ruské ulici) a 1875 (bydlela v č.p. 101 Delphin/Evropa v Třebízského ulici). Spřátelila se s vedením a herci zdejšího divadla, kde uspořádala dobročinná vystoupení pro vyhořelý Sokolov (1874) a pro postiženou Budapešť (1875). V okolí navštívila Prameny a Horní Slavkov.
Karl Gustav Svensson (1861 - 1910)
Významný švédský zahradní architekt. První vzdělání v oboru získal od svého otce, zahr. arch. A. G. Svenssona. Studoval zahradní architekturu ve Švédsku a v Německu. Působil ve Würzburgu, v Curychu, navrhl mnoho soukromých zahrad a parků ve Švédsku i v zaraničí. Od roku 1887-8 vedl parkové úpravy ve Vídni, kde náležel k nejvyhledávanějším odborníkům. V roce 1901 byl povolán do Mariánských Lázní k proovedení rekonstrrukce parků. Realizoval úpravy podél hlavní třídy, v okolí Lilu a dnešní Anglické třídy, u dolní nemocnice a podél Úšovického potoka směrem k Ferdinandovu prameni. Navrhl parkovou výzdobu pro okolí hotelu Krakonoš . V historické části parků omezil svou činnost jen na nezbytně nutné práce a respektoval původní koncepi geniálního tvůrce parků Václava Skalníka. Působil v Mariánských Lázních do roku 1904.
Mark Twain (Samuel Langhorne Clemens, 1835 - 1910)
Americký spisovatel povídek, románů a cestopisů. Humorista, satirik a kritický realista. M. j. autor knih Dobrodružství Toma Sawyera, Pozlacený věk, Princ a chuďas. Výrazně ovlivnil moderní americkou prózu. V mládí vystřídal řadu profesí (tiskař, prospektor, lodivod, novinář a j.) a důkladně procestoval a poznal Spojené státy. Opakovaně navštívil Evropu podnikl přednáškovou cestu po světě. Ostře kritizoval koloniální praktiky a korupci ve veřejném životě. R. 1891 s rodinou navštívil Mariánské Lázně, které popsal v cestopisné črtě "Rakouská továrna na zdraví," otištěné r. 1892 v britských novinách The London Illustrated News. Bydlel zde v domě č.p. 5 Englischer Hof/Sofia na Hlavní třídě.
Sigmund Freud (1856 - 1939)
Vynikající rakouský neurolog a psychiatr židovského původu. Rodák z Příboru na Moravě. Zabýval se studiem účinků drog, hysterií a neurózami, vypracoval metody psychoanalýzy. Definoval pojem podvědomí, charakterizoval projevy dětské uality, popsal strukturu lidské psychiky a osobnosti. Vyložil sny a neurozy jako projevy potlačených uálních tužeb a traumat. V r. 1910 založil Mezinárodní psychoanalytickou společnost. V Mariánských Lázních se v červenci 1913 se ženou, dcerami a švagrovou ubytoval v domě č. p. 370 ( vila Turba , dnes Městská knihovna).
Thomas Alva Edison (1847 - 1931)
Geniální americký vynálezce a podnikatel. Fenomenální technický konstruktér a objevitel v oblasti využití elektř iny. Přihlásil na 1300 patentů a vynálezů svých a týmu svých spolupracovníků. Vynalezl fonograf (1877), mikrofon (1878), žárovku (1879), elektrickou lokomotivu (1880), dynamo (1801), pojistku (1885), Akumulátor (1900), elektromobil (1902) či helikoptéru (1908). "Prométheus moderní doby" navštívil Mariánské Lázně v září 1911 s druhou manželkou a třemi dětmi cestou z Prahy dp Norimberku. Pobýval v tehdy novém hotelu Esplanade (č. p. 434 v Karlova:rské ulici).
Václav Beneš Třebízský (1849 - 1884)
Český katolický kněz a vlastenecký spisovatel. Působil jako katecheta ve středních Čechách. Populární autor elegických povídek a románů z českých národních dějin. V Mariánských Lázních se léčil od 5. srpna 1873, kdy Jako student bydlel ve Starých lázních (přestavěny) a od 3. června 1884 žil zprvu v hotelu Rudolfshof (dnes Hlavní počta, č. p. 160) a pak v penzionu Stadt Moskau (č. p. 118, dnes Třebízský), kde 20. 6. 1884 zemřel na TBC. Spřátelil se zde s významnýrn novinářem Gustavem Eimem a napsal tu svou poslední povídku "Ušlapán", otištěnou v pražském časopise Lumír. Úmrtní dům č. p. 118 nese jeho jméno a pmětní desku, stejně jako ulice a pomník u Lesního pramene.